11. koloKostelec : Brodce 6:2Poslední kolo krajského přeboru bylo odehráno symbolicky 1.dubna, v den, kdy do hracích místností pronikaly paprsky jarního slunce, vybízející spíše k vycházce nežli k usednutí za šachovnici. Přesto se sešla necelá stovka hráčů, aby dala finální podobu tabulkám divize za sezonu 2006/2007. Labutí píseň zakončil Benešov, ještě loni bojující o postup, vysokou prohrou 1 – 7 s Lysou. V přímém střetu o záchranu shodil Nymburk do pomyslné propasti družstvo Říčan C. V boji o primát Kutná Hora udržela jednobodový náskok, když honičku o první místo zakončily oba vedoucí týmy jednoznačnými výhrami. Původně jsem chtěl popsat průběh jednotlivých partií zápasu Kostelec – Brodce, nicméně díky skončení soutěže se mi zdá, že se to „jaksi nehodí“. V šachu nehraje roli jen um a psychologie, ale také štěstí a smůla – té si letos vybraly vrchovatě ti sestupující. Přeji jim tedy, aby se za rok zase stavili, a to na delší dobu. Co se postupu týče, nezbývá nežli gratulovat all stars týmu – Kutné Hoře. Já osobně ještě jednou gratuluji i Jardovi Danešovi k individuálnímu vítězství, jeho performance opravdu hovoří za vše. Hodně štěstí v druhé lize a nezapomeňte hoši, kdo vás rozsekal…:)) Co se Kostelce týče, již jsem děkoval spolubojovníkům minule, ke skvělému druhému místu o jediný bod za vítězem přispěla nejvíce bojovnost a nasazení. V tom šel příkladem matador pan Bouček, těsně následován Radkem Bednaříkem, který se nikdy nevzdává nejen v šachu, ale i v životě. Totožný příklad je Štefan Koper, kterému za celé družstvo přeji, aby ustál své zdravotní problémy. Zhruba za půl roku začne krajský přebor znovu psát své příběhy, do té doby přeji všem, kdo umí dát mat bláznů, hodně štěstí nejen za šachovnicí, ale i v životě. Za Kostelec Michal Eisner Struhařov : Kutná Hora 2,5:5,5Do zápasu jsme šli s jediným cílem. Udělat 4,5 bodu a nic víc nás nezajímalo. Pro jistotu jsme poslali Skálu do Kostelce, abychom v případě potřeby veděli, jestli stačí 4:4.. Přestože to byl pro nás dost klíčový zápas, probíhal v poklidné a příjemné atmosféře. Na prvím prkně si připravil nepříjemnou variantu Srba. Mejzlík raději nešel do neznámých vod v zahájení, pozice se zamotala. Pak ale kamarád Milánek přehlédl nebo podcenil skok jezdce na okraj šachovnice a pozice pro něho začala být nehratelná. Ještě než se vzdal, stihl však Vrkota přehrát Borůvku a převahu zužitkoval v přímí útok na krále. Pak vzdal Srba a také můj soupeř, když chyboval během časové tísně. Remis podepsal Černovský s Grečným. S našimi nervy si pohrál kapitán Štolba, když si nechal 20sekund na pět tahů. Chyboval ale soupeř, prišel o výhodu a pozice byla tupě remízová. Keller soupeře nechtěl lámat, když to nebylo třeba a také podepsal plichtu. Rozhodující bod přidal Daneš. Stal se tak po zásluze man of the year v Kutné Hoře. Výsledek 10/11 při performanci přes 2400 mluví za vše. Pak za rozhodnutého stavu podepsal plichtu kapitán Štolba a hrál jen bojovník Pepa Purnoch s neméně bojovným Souralem. Soural byl vyhraný, ale oba hráči byli v časovce, a tak lítaly figury. Najednou se Pepa zarazil a podal soupeři ruku. Ten nedříve nevěděl co se stalo, také díváci hned nevěděli. Na desce stál totiž hodně překvapivý mat v pozici bez dam a s králem v centru. Pak už jsme šli ven bouchnout šampus hlědíc do očí vstří druholigovým zítřkům. Do té doby snad nacvičíme los a bude to v pohodě...Ondra Vinklárek |
10. koloKutná Hora : Poděbrady 6,5:1,5S timto soupeřem loni Kutná Hora přišla o body, navíc naše forma nebyla optimální, a tak jsme uvítali, že hosté přijeli oslabeni a navíc v sedmi lidech. Toho jsme hned využili a poslali špiona Skálu do Říčan, pro čerstvé informace. Ty co přicházeli nás naplňovali optimismem. Utkání samotné bylo velice pohodové. Keller porazil Macka po deseti tazích a ostatní desky vypadali také dobře. Výsledkem pak bylo naše celkem vysoké vítězství 6,5:1,5. Ondra Vinklárek, Kutná Hora Říčany B : Kostelec 4:4Komentář Jaromíra Skály: Poděbrady přijely do Kutné Hory pouze v sedmi lidech, na 8. desku nikoho nenapsaly, takže jsem mohl hned po zahájení vyrazit do Říčan. Tamější Béčko přivítalo Kostelec a dal se čekat zajímavý, vyrovnaný a pro postup do II. ligy klíčový zápas. Přijel jsem kolem 11. hodiny a vše probíhalo zatím v klidném tempu. První partie skončila překvapivě na první šachovnici – J. Lizner obětoval kvalitu, měl dobře umístěného střelce na d4, ovšem Vrabec si s pozicí poradil čistě technicky. Poté se dohrálo na 5. desce, kde Koyš také obětoval kvalitu a následně i figuru za útok. Doležal však měl silného střelce na e3, který kryl klíčová pole d4 a f2, a bez větších problémů se ubránil. Do hrací místnosti už pomalu mířili diváci, jak z řad místních, tak i Kosteleckých. Ne že by mi vadili, ale k některým šachovnicím jsem se už téměř nedostal. Přece jen jsem dával „v tlačenici“ přednost hrajícím a obcházet všechny stoly kolem oken nebylo zrovna nejvhodnější. Takto mi utekla partie na 2. šachovnici, kde jsem koutkem oka sledoval zdánlivě vyrovnanou hru a náhle M. Lizner skládal v beznadějné pozici. V oboustranné časové tísni si zablicali Plášek a Kasalický, s větším úspěchem pro hosta. Za průběžného stavu 1:3 i tak vše směřovalo k celkové remíze, kterou mimo jiné družstvo Kutné Hory potřebovalo jako sůl. Hrubant zprvu odmítnul Eisnerovi remízu, snažil se něco vymyslet, ovšem věžovka byla opravdu remízová. Obdobně to zkoušel i Bednařík proti Buřilovi, měl v koncovce lepšího střelce, ale pravděpodobně prováhal vhodný moment k prolomení posloupnosti bílých pěšců. Voráčková vůči Formanovi zahrála nepříjemně – podařilo se jí uzmout pěšečka, výměnami odrazit náznak útoku, získat střelce, zvládnout menší časovku a jasně vyhrát. Bylo to 3:4 a závěrečnou partii dohrával Říha s Koperem. Domácí hráč využil několika drobných zaváhání soupeře ve střední hře, podařilo se mu sebrat několik pěšců a přestože je neměl spojené, takovou koncovku už prostě musel vyhrát. Kutná Hora se tak po hladkém vítězství nad Poděbrady posunula před závěrečným kolem do čela tabulky. Můžeme poděkovat Říčanským a zejména tříbodovému systému. Nezbývá než zvítězit v posledním utkání ve Struhařově, kde asi budeme mít problémy s dopravou. Na Kutnohorsku se už totiž rozkřiklo, že za místní nastupuje Karol Grečný, bývalý člen našeho oddílu. Zanechal několik nezapomenutelných vzpomínek, zvláště chybějící finance a šachové knížky. Jestli budou chtít jet do Struhařova všichni jeho věřitelé, bude muset kapitán zajistit kromě osobních aut také autobus. Jaromír Skála, Kutná Hora. Komentář Michala Eisnera: Šachový zápas, ať již na úrovni okresního přeboru či extraligy, to není jen šachovnice a řada bílých a černých figurek, ale také šestnáct různých příběhů subjektivně vnímaných jejich nositeli. Dohromady nakonec vypadne „výsledný mix“, v tomto případě 4 – 4, jedni se radují, druzí smutní. V neděli se tím nešťastným stal Kostelec. Do Říčan se vyhrávat nejezdí, tamější tým je složen z velezkušených hráčů, nicméně pokud chtěl Kostelec udržet první příčku, neměl jinou možnost. Sestavu tvořili osvědčení hráči, s výjimkou kapitána, který opět dal přednost dohledu nad ostatními. Jako první se mohl radovat pan Vrabec, jeho soupeř nejprve pozapomněl dostatečně ohodnotit význam dlouhé diagonály, aby vzápětí jednotahově přišel o kvalitu. Ztráta další figury již jen dokonala dílo zkázy. 0 – 1. Hosté se bohužel velmi brzy revanšovali – „Moro – Milan“ se rozhodl obětovat skoro vše, co měl jako černý „v základní výbavě“, jenže pan Doležal figurky chladnokrevně posbíral a s přehledem se ubránil 1 – 1. V trpělivosti je síla, toť heslo pana Růžičky. Důsledné uplatňování strategické koncepce vyvrcholilo uplatněním jednoduché taktiky, hra přesně po vzoru prvního mistra světa 1 – 2. Hezkou partii hráli Plášek s Kasalickým, domácí hráč ovšem při oboustranném nedostatku času svého krále neopatrně odhalil, čehož náš zástupce pružně využil 1 – 3. Partie Hrubant – Eisner nevybočila příliš z rovnováhy, výslednou koncovku nemohl vyhrát ani jeden z obou hráčů. 1,5 – 3.5. Kostelecký Topalov pan Forman tentokráte neměl svůj den. V principiálním duelu s „Juditou“ Voráčkovou přišel v koncovce hodně snadno o figuru a pak již nebylo oč hrát 2,5 – 3,5. Zbývaly dvě partie a stačilo pohlédnout do tváře Jaromíra Skály, aby fanda hostů tušil, že je zle. Kostelci již nemohlo pomoci ani to, že počet diváků opět dovršil dvouciferného čísla. Radek Bednařík výborně podchytil strategické jemnosti zahájení, soupeře přehrál, jenže ve vzniklé koncovce se neodvážil díky důležitosti střetnutí hrát výbušně a hodně aktivně, což jediné umožňovalo bojovat o vítězství. Soupeři tak uzavřeli nakonec zasloužený smír 3 – 4. Říha Kopera naprosto přehrál, převahu stupňoval každým tahem a ve věžovce s několika pěšci navíc se toho již příliš pokazit nedalo 4 – 4. Vedení se tak opět vrátilo do rukou Kutné Hory, která si pohrála se sedmičlennou posádkou Poděbrad. Přesto může být Kostelec a každý jeho hráč spokojen nejen s body, ale i s přístupem. Ne nadarmo se na nás chodí jako na Spartu. Jakožto píšící zástupce Kostelce bych chtěl za sebe a určitě i za kapitána poděkovat již kolo před koncem všem svým spoluhráčům nejen za nasazení, ale i za dobrou partu. Hezký slunečný den všem, kdo mají rádi tuhle úžasnou hru. Za Kostelec Michal Eisner |
9. koloŘíčany C : Kolín 3:5Proti Kolínu jsme začali výborně, na 2. šachovnici porazil Honza Fojtů asi za 2 hodiny pana Michálka (náš hráč spotřeboval pouhých 25 minut), když otevřel pozici na královském křídle a vzniklým hrozbám nemohl černý čelit. Potom se další hodinu a půl vlastně nic nedělo a o výsledcích partií se začalo rozhodovat až v časovkách. Mému soupeři vyšla domácí příprava (správně odhadl, že se bude hrát rižská varianta španělské hry), i když jsem se ho snažil zmást pomalou hrou v zahájení (spotřeboval jsem 50 minut na 12 tahů). Podle rychlosti jeho odpovědí (a zvolení hlavní varianty, která dává bílému mírnou výhodu) mi bylo jasné, že se ještě pořádně zapotím. V téměř forsírovaně vznikající pozici má bílý 2 figury za věž a nebezpečnou dvojici střelců, černý zase má 2 pěšce. Jelikož jsem nemohl najít žádný plán, uvítal jsem soupeřovo opakování tahů ve vyrovnané pozici, kde už hrozilo rozpohybování černých pěšců na královském křídle. Vítek Rosenbaum ale na poslední šachovnici ztratil 2 pěšce, a jeho prohra s Tadeášem Baláčkem ve věžové koncovce byla jen otázkou času. V časovkách se rozhodlo o osudu dalších dvou partií. Petr Fojtů nevyužil možnosti postoupit pěšcem na g2 a postavit si novou dámu, dostal se do prohrané pozice a překročil čas. Na čas prohrál na 5. šachovnici i hostující Lubor Franc proti Zdeňkovi Voráčkovi, ovšem rovněž už v prohrané pozici s figurou a dvěma pěšci méně. Pak ale Karel Hlavnička pokazil vyrovnanou pozici a prohrál, soupeř se ujal vedení 3,5:2,5. Hrály se poslední dvě partie, ale Pepa Vlach nezvládl čtyřvěžovku, ztratil 2 pěšce a rovněž se musel vzdát. Jelikož o výsledku zápasu už bylo rozhodnuto, skončila partie na 1. šachovnici smírem, kde byla bílá pozice s pěšcem méně pevná i díky tomu, že černý bělopolná střelec byl v pohybu omezen vlastními pěšci. František Havlík, Říčany C Kostelec : Kutná Hora 5,5:2,5Pohled Michala Eisnera: První březnovou neděli měl krajský přebor na pořadu dne přímý souboj o první příčku. Do Kostelce zavítala Kutná Hora, elitní tým, jehož soupiska by se rozhodně neztratila ani v lize. Zápas měl vše, co diváka nadchne – nechybělo napětí, emoce, výsledek nebyl jasný do poslední chvilky, partie se otáčely a hlavně – tolik přihlížejících jsem na šachách ještě neviděl. Malinko po desáté si soupeři vzájemně potřásli rukama a vypuklo drama. Okolo poledne je situace následující – první tři šachovnice nikterak zvlášť nevybočují z rovnováhy, na čtvrté máme figuru navíc za dva pěšce, Radek začíná stát podezřele. Hrací místnost se plní návštěvníky. Mezi jednou a druhou přichází první rozuzlení – v partii Bednařík – Vinklárek se hrála královská indická bez e4 bílého, po otevření d sloupce a výměně dam získává ratingově silnější Ondra dvojici střelců a prostorovou převahu, ale spáchá psychologicky pochopitelnou hrubku. Radek je v téhle sezóně obklopen aureolou neporazitelnosti a možná i trochou mystiky, nicméně za vším se skrývá dřina, u něj navíc v kombinaci s extrémní bojovností. Následujících 35 tahů už nemohlo na situaci nic změnit a Kostelec tak vede 1 - 0! Kostelecký Topalov pan Forman sehrál s Milošem Vrkotou partii, v níž se hodně jiskřilo, jak u něj už bývá zvykem, využil každé šance k zostření boje. Miloš pochytal co se dalo a duel se pomalu začal otáčet, po skončení časové tísně (ve 14.00 byla ukončena jediná partie) mu zbylo až podezřele materiálu navíc. 1 - 1. Zápas Eisner – Daneš se vyznačoval snahou bílého utéci z teorie, černý zase zkoušel boj přiostřit. Vzhledem k respektu k soupeři a důležitosti utkání se bílý raději vyhl všem pobídkám k rozvíření situace a partie tak zamířila k remizovému přístavu. 1,5 – 1,5. Podobně si počínal pan Vrabec s Mejzlíkem. 2 – 2. Opravdové drama tak vypuklo až po 15. hodině odpoledne. Infarktová partie Keller – Plášek rozhodila nervy všem kromě pana Pláška. Domácí hráč měl, jak již bylo řečeno, velmi brzo figuru za dva pěšce, nicméně trocha laxnosti ho nakonec málem připravila o celý bod. Dan Keller prohrává opravdu nerad, pozici rozvířil a těsně po 30 tahu došlo na lámání chleba – nejprve mohl dát jednoduchý mat Zdeněk, ten ovšem svou odpovědí nabídl to samé Danovi. Hostující borec gentlemansky odmítl našeho hráče zmatit a tak se nerušeně hrálo dál. V závěru pak Dan vypustil veškerou výhodu a thriller skončil spravedlivým smírem. 2,5 – 2,5. Lasker by asi hodně pochválil Štefana Kopera za jeho výkon – šachově rozhodně ne bezchybný, ale z psychologického hlediska dokonalý. Miloš hrál jako vždy vysoce solidně, brzy získal pro něj obvyklou malou výhodu, kterou pomalu stupňoval, jenže ouha – v časové tísní se díky nenápadným „haluzím“ zkušeného Štefana část výhody smazala. To hostujícího bojovníka rozhodilo natolik, že v koncovce dost nepochopitelně pomáhal černému králi dopředu a najednou se zápas úplně otočil. 3,5 – 2,5. I přesto, že jsem „kostelecký“, mi ho bylo hodně líto. Moc hezkou partii pro oko diváka sehráli dva silní šachisté Koyš – Černovský. Tady měl náš zástupce lepší hru do doby, než se dostal do obrovského časového presu. Vylezl ještě relativně „suchý z vody“, chvilku po čtyřicátém tahu nuceně ztratil jednoho pěšce. Velkou bojovností ale doslova vydřel pozici, kdy musel Jirka Černovský opakovat tahy. Vzhledem k nepříznivému stavu zápasu ale hostující borec zariskoval až příliš a zabiják „Moro Milan“ tak vyhrál všech šest zápasů, k nimž nastoupil. 4,5 – 2,5. Nutno ale objektivně uznat, že partie byla remízová a nezbývá než pochválit Jirku za příkladné obětování se pro družstvo, takhle se hraje pro tým! Na vítězství Kostelce již nemohl nic změnit poslední duel Růžička – Purnoch. Zde se bílý v horší koncovce potýkal s již asi neřešitelnou časovou tísní, která jej připravila o možnost bojovat o zisk poloviny bodu. 5,5 – 2,5. Kostelec tak vyhrál a dostal se na první příčku, o jediný bod před Kutnou Horu. Přesto mi přijde, že výsledek zápasu zastínily jiné faktory. Všech 16 hráčů bojovalo až do vyčerpání možností, každý se obětoval pro tým, když pominu Jirku Černovského, tak např kostelecký kapitán pan Bouček v zájmu družstva sám sebe vynechal i přesto, že má sedm z osmi atd. Boj o první místo byl napjatý, ale proběhl ve velice přátelské atmosféře a už jen proto si tenhle zápas nesporně zasloužil diváckou kulisu, jakou měl. Michal Eisner, Kostelec Pohled Miloše Vrkoty: V 9.kole jsme zavítali do Kostelce, druhého týmu tabulky. Již od samého začátku mělo utkání náboj přímého souboje o první příčku v tabulce. Podle papírových předpokladů jsme byli favority utkání a tato úloha se zřejmě nepříjemně podepsala na podvědomí hráčů. Kapitán domácích pan Bouček prokázal své letité zkušenosti a do sestavy místo sebe zařadil Bednaříka, jinak nastoupilo to nejlepší, co mohl postavit. Po rozehrání partií to nevypadalo špatně, nikde jsme nestáli hůře. Pak však vývojem utkání zatřásli postupně dvě velké chyby hostujících hráčů. Nejprve Dan Keller přehlédl jednotahovou pěšcovou vidličku a ztratil figuru za dva piky. Potom bylo ještě hůře, když Ondra Vinklárek daroval Bednaříkovi figuru v pozici, která byla již věcí dobré techniky. Prokázalo se, že zejména Bednaříkovi letos bohyně Caissa přeje velice, anebo je krajským přeborníkem v hypnóze. Na dalších prknech to také už nevypadalo růžově. Já jsem velice dobře sehrál zahájení, ale pak jsem hrubě podcenil soupeřovi protišance po otevření centra a ocitl se v hodně nepříjemné a asi i prohrané pozici. Stejně tak Jirka Černovský se v partii s Koyšem dostal do hodně nepohodlné pozice. Na druhou stranu skvěle stál kapitán Štolba a na prvních třech šachovnicích si naši borci také udržovali dobré pozice. Ondra se snažil v partii s Bednaříkem ještě něco vymyslet, ale bohužel to bylo zbytečné. Domácí se tak ujali vedení 1:0. V partii s panem Formanem jsem se dostal do poměrně silné časové tísně. Můj soupeř však znervózněl, nevyužil své šance a přenechal mi iniciativu. I s nedostatkem času jsem se jí chopil a útokem zvítězil a srovnal na 1:1. Tím, že se má partie šťastně otočila, jsem začal věřit v příznivý obrat v celém utkání. Zvláště pak když Plášek s figurou víc proti Danovi Kellerovi nevěděl, co hrát a dostal se do pozice, kdy již nemohl vyhrát. Stejně tak Jirka Černovský se ubránil soupeřovu tlaku a využil jeho časové tísně k zisku pěšce. Miloš Štolba Štefana Kopera také přehrál, ale v klíčový okamžik před časovými tísněmi nesebral pěšce. Po kontrole se však již dostal do obtížné koncovky, kterou jsme věřili, že uhájí. Skončily také partie Ondry Mejzlíka s Vrabcem na první desce a Jardy Daneše s Michalem Eisnerem. Obě remízou v koncovce, kde již nebylo šancí na výhru. Ale i remízový stav nám vyhovoval. Zbývaly k dohrání jen čtyři partie. Dan Keller neuvěřitelnou bojovností soupeře dostal do pozice, kde s figurou méně vynutil remízu. Pak nastalo to, čeho se všichni hosté obávali. Miloš neudržel obtížnou koncovku a kapituloval. Ze zbývajících dvou partií bylo nutno některou vyhrát. Tuto odpovědnost na sebe vzal Jirka. Místo toho, aby v horší koncovce potřetí zopakoval pozici, se pustil do boje za družstvo. Stejně tak Pepa Purnoch na druhé šachovnici s Růžičkou. Po celou partii si udržoval lepší pozici, ale po kontrole se dostal do maličko horší pozice. Dále bojoval, i když se asi mohl soustředit pouze na remízu. Výsledkem bylo, že téměř po celých 6 hodinách hry oba naši borci prohráli. Přestože šance na úspěch byla minimální, oba bojovali za úspěch celého družstva. Z mého úhlu pohledu to v některých družstvech není běžné a velice oceňuji, že se za družstvo obětovali. K atmosféře utkání přispěla i účast diváků při samotném utkání. Bohužel jedinou vadou byla nedostatečná kapacita hrací místnosti je pojmout. Nezbývá než gratulovat Kostelci k výhře v utkání a doufat, že ve zbývajících dvou kolech ještě ztratí. Miloš vrkota, Kutná Hora Pohled Jardy Daneše Zápasů, kdy nevyhrávají favorité, jsou v historii milióny. My jsme k tomuto miliónu připočetli v neděli jedničku, a to plným právem (i když skóre by takové nebylo, kdyby Jirka Černovský nebyl nucen x-krát přerušit opakování tahů a snažit se o výhru). Vše začalo jednotahovým přehlédnutím Kellyho, který si v jasně lepší pozici nechal dát jednotahové pěšcové vidle. Poté se ale úporně bránil proti laxně hrajícímu Pláškovi, který jakoby ani nejevil zájem o výhru, což ho přivedlo až k ohrožení vlastního postavení na sedmé řadě s figurou navíc!! Měl štěstí, že se jeho král v možných variantách mohl schovat na h4, jinak by bojoval o holý život ve čtyřvěžovce. Jako první ale skončila partie Ondry Vinklárka, který ve 20 tazích černými (!) v jugoslávské variantě královské indické přehrál Bednaříka. Pod dojmem snadného nabytí výhody však asi ztratil koncentraci a nastavil figuru. Takovou pozici pak bez figury nezachrání ani velmistr. Úporně se bojovalo v partii Vrkota-Forman, kde v jednu chvíli v ostré pozici pan Forman nevyužil své šance a byl bleskově smeten. Na první šachovnici nevybočila partie po celý průběh významněji z rovnováhy, což přivedlo Vrabce s Mejzlíkem k podepsání smíru. Purnoch stál v tu chvíli ještě lépe s Růžičkou. Pak ale nehrál dostatečně energicky a nechal soupeři rozehrát figury. Obzvláště nepříjemná byla černá věž, která se usadila na třetí řadě. Ve vrcholné časovce se pak Pepa dopustil hrubky tahem fxe5 a partii již nešlo zachránit. Od zahájení stál špatně Jirka Černovský (zvláště kvůli tahu d4). Koyš po určitou chvíli výhodu skutečně stupňoval, pak ale začal měnit figury a několik hrubek ho přivedlo na pokraj porážky. Jirka ale včas nerozběhl své pěšce a naopak Koyšův a-pěšec měl v torně maršálskou hůl. Ve vyhraném postavení Koyš raději opakoval tahy, protože to Kostelci v tu chvíli stačilo na vítězství v zápase. Ještě před tímto opakováním skončila moje partie s Michalem Eisnerem (kterého tímto zdravím), o níž lze říct, že překvapila oba aktéry. Ve výměnné slovanské je 7.Je5 opravdu řídkým pokračováním (viz Databáze cca 20 partii ze 2miliónů, zajímavé je, že sám Michal má v databázi výhradně Sf4), od kterého nelze mnoho očekávat (to ostatně platí o výměnné slovanské jako takové). I když jsem v průběhu partie lákal soupeře do zápletek a hecoval ho k boji, ten se po vzoru velkých šelem otevřeným střetnutím vyhýbal, a tak partie přešla do střelcové koncovky, kterou jsem pod dojmem z utkání hrál velmi agresivně a myslím že chybně. Přesto partie skončila remízou a v závěrečném postavení asi oprávněně. Skutečně líto mi bylo Miloše Štolby. Vypadalo to, že Štefan Koper bude potřebovat ještě devátou řadu šachovnice. V časové tísni ale znatelně unavený Miloš chyboval (chyboval ale i Štefan, který nebral to, co mu zadarmo dávali) a ohrozil své postavení. Sérii drobných chyb pak soupeři umožnil aktivizovat všechny figury, které vykonaly ukázkovou popravu jeho krále. Čili 5,5:2,5 a můžeme jen doufat, že soupeři klopýtnou v posledních dvou utkáních. Za Kutnou Horu Jarda Daneš Struhařov : Sendražice 4,5:3,5V 9. kole jsme přivítali celek ze Sendražic. Utkání začalo přes pozdní příjezd hostů velice bojovně. Filip Nosek věren své tradici rozehrál partii velice ostře, brzy měl na 4.řadě pěšce e-h a nastalou přestřelku náš „divočák“ rychle vyhrál. Druhý bod přidal Honza Evan, když se prosadil ve svém oblíbeném Birdovi. Pak ovšem překvapivě prohrál Tonda Berg, který ve střední hře zvolil špatný plán a partie se mu totálně vymkla z kontroly. Na 3-1 zvýšil spolehlivě Milan Srba, trpělivě pozici vylepšoval a soupeře vůbec k ničemu nepustil. Snížení na 3-2 jsem soupeři daroval já, po dobře sehraném zahájení jsem se pustil do zřejmě nekorektních obětí a v kombinaci se špatným časem byla porážka nezvratná. Pak ovšem doslova vyčaroval výhru v časovce Honza Soural, v ostré partii dal nakonec soupeři mat a bylo to 4-2. Vítězný půlbodík pak přidal takticky s pěšcem navíc Petr Tomíšek a vítězství bylo doma. Hosté pak už jen korigovali na posledím prkně, kde ve vyhrané pozici Radim Borůvka špatně bránil soupeřův útok a s figurou míň se vzdal. Ota Gernert, Struhařov |
8. koloNymburk : Kostelec 2:6V osmém kole se střetly týmy s úplně opačnými starostmi. Kostelec přijel s ambicemi udržet se v závěsu za dominující Kutnou Horou, Nymburk si chtěl připsat důležité body v boji o záchranu. Překvapením bylo, že i přes starosti s udržením za domácí nenastoupil jeden z jejich trumfů, FM Horníček, menším již, že O. Eisner rychle remizoval s Radkem Bednaříkem. Oba si „tykají“ již nějaký pátek, takže jejich hra byla pouze formální záležitostí. 0,5 – 0,5. Na první šachovnici zvolil bílý hru na jistotu s nepatrnou výhodou, hned poté, co pan Vrabec našel a úspěšně realizoval správný plán vedoucí k vyrovnání, se i oni dohodli na smíru. 1 – 1. Pak nadešel čas Topalova, tedy pana Formana – partii se Zímou již se zvyku nechal několikrát otočit, aby ji nakonec efektně vyhrál. 1 – 2. V duelu Pištík – Eisner si bílý udržoval o něco lepší hru, jeho výhoda se postupně rozmělnila s výměnami. 1,5 – 2,5. Na čtvrté šachovnici Dlouhý nahrazoval strategicky méněcennou pozici důslednou taktikou, na desce se postupně měnilo rozložení materiálu, časovku však domácí hráč nezvládl – došlo až na pád praporku. Milan Koyš tak má 5/5! 1,5 – 3,5 . Souboj Růžička – Valtera ukázal dobrou přípravu i psychologii nymburského borce – Růžička zahájení příliš nezvládl, v partii se k ničemu moc nedostal a jindy velmi bojovný šachista přijal s povděkem smír 2 – 4. Velmi zodpovědně přistoupil k zápasu Koper. Plně absorboval myšlenku, že „tohle není rapid“, spotřeboval na zápas relativně velké množství času a Masáka s černými naprosto přejel. 2 – 5. Nestárnoucí „Korchnoi s rockerskou hřívou“ pan Bouček dohrával jako poslední, jezdcovou koncovku se dvěma pěšci navíc dovedl zdárně do vítězného konce a upravil tak na konečných 2 – 6. Vyhrál tak letos v KP již posedmé. V příštím kole tak můžeme v poklidu usednout za stoly v domácím prostředí v přímém souboji o první místo s vědomím, že nemáme co ztratit a minimálně Radka Bednaříka Caissa sleduje… Michal Eisner, Kostelec Kutná Hora : Benešov 6:2Šest statečných z Benešova – tak by se mohl jmenovat nedělní zápas. Proti obrovské početní a hráčské přesile Kutné Hory (rozdíl v průměru 300 elo bodů na šachovnici) se hosté z Benešova za hrst fazolí a dollarů drželi poměrně statečně (6:2). Na své kůži to pocítil Miloš Vrkota a Dan Keller. Miloš chtěl tolik přesvědčit soupeře o svých útočných kvalitách a kvalitě chrupu, až si v útoku vylámal zuby. Určitě mu před očima běží Tolkienovo dílo Pán prstenů-dvě věže.. Dan hraje letos podle hesla: Chceš-li vyhrát, dej soupeři do ruky nůž a nastav břicho. A Macků skutečně určitou chvíli s chutí bodal, než ho to přestalo bavit. Protože soupeř, který krvácí a stále neumírá, připomíná zombie. Hra Miloše Štolby od určité chvíle připomínala počasí v jihovýchodní Asii – nejdříve období dešťů a poté déletrvající sucho, které vyústilo v remizovou studnu.Na zbylých stolech se vše odehrávalo v režii domácích. Ondra Vinklárek zbožňuje vídeňskou kávičku v miniaturním šálečku, kterou mu donesl osobně soupeřův Král. Do starých časů se vrátil Jirka Černovský, který testoval pana Blažka z historických znalostí Evansova gambitu. Shodli se na tom, že pan Blažek se někdy pokusí o reparát.. Pan Skácel se ke svému neštěstí stal obětí varianty Znojmo-blesk, když tento blesk již v minulosti srazil Táborského do podsvětní říše. Během zápasu se domácím zdálo, že stejně jako v politice bojoval za ztracenou věc :-) S přáním všeho dobrého Jarouš Salátovič Daneš a Ondra Vinklárek na přelomu neděle a pondělka, jestli nám teda rozumíte... Lysá nad Labem : Říčany 3,5:4,5Říčanští nechtěli v zápase o zachování naděje na udržení v soutěži nic podcenit, a tak nastoupilo hned 6 hráčů ze základní osmičky. Nejdříve skončila partie na páté šachovnici, kde Karel Hlavnička stál černými po zahájení trochu podezřele (hlavně kvůli soupeřově náskoku ve vývinu figur), ale podařilo se mu vyměnit dámy a ve vyrovnané pozici se hráči dohodli na remíze. Na druhé šachovnici se hrála velice zajímavá partie, kde se Honza Fojtů pustil odvážně do útoku pěšci na královském křídle. Martin Postupa se ale zorientoval správně, obětoval kvalitu a černá dáma spolu s párem jezdců vytvářela bílému králi (z jehož pěšcového krytu nezbylo už vůbec nic a jediným obráncem byl střelec na g2) nebezpečné hrozby. Náš hráč se rozhodl kvalitu za jednoho z nebezpečných jezdců vrátit, ovšem ke spokojenosti a zažehnání všech hrozeb by se mu muselo podařit ještě vyměnit dámy. Tuto výměnu však soupeř nepřipustil a partie skončila matovým závěrem černého, když se do hry rozhodujícím způsobem zapojila černá věž. V tuto chvíli zápas vypadal hodně nadějně pro domácí, protože vedli 1.5-0.5, na šesté šachovnici získal jejich hráč kvalitu a vyhranou pozici. Navíc ani v ostatních partiích nestáli domácí hůře, a zřejmě pod dojmem dobře rozehraného utkání nabídnul Petrovi Fojtů na první šachovnici remis Zdeněk Valenta. Možná to bylo zbytečně opatrné, bílý měl prostorovou převahu a jasný plán zesilování tlaku na královském křídle, náš hráč již měl na hodinách jen asi 10 minut na 17 tahů. Remízu tedy přijal a domácí vedli 2:1. Ostatní hráči, vědomi si faktu, že pouze vítězství nás udrží ve hře o záchranu, přiostřili své pozice. Pepa Vlach svou partii komentoval slovy, že tedy "odvolá brankáře". V časovkách se nám podařilo vyrovnat na 2-2, když jsem otevřel sloupec f proti bílému králi a zahájil tak prudký útok, soupeř se navíc již potýkal se značným nedostatkem času. Po časovkách se dohrávaly zbývající 4 partie. Zápas se rozhodnul na 7. a 8. šachovnici, kde oba naši hráči ( Pepa Vlach a Miloš Hlína) přešli do pěšcových koncovek, v nichž se jim podařilo soupeře přehrát. Mezitím se podařilo domácímu hráči na šesté šachovnici uplatnit převahu kvality k vítězství a na čtvrté desce nabídnul smír Zdeněk Voráček, když v zablokované pozici bez dam a dvou párů lehkých figur neměl ani jeden ze soupeřů reálné vyhlídky rovnováhu narušit. Jako poslední dohrál Pepa Vlach, a když se mu podařilo prolomit obranu soupeře, zvítězili jsme nejtěsnějším rozdílem 4.5-3.5. František Havlík, Říčany C Kutná Hora : Benešov 6:2Šest statečných z Benešova – tak by se mohl jmenovat nedělní zápas. Proti obrovské početní a hráčské přesile Kutné Hory (rozdíl v průměru 300 elo bodů na šachovnici) se hosté z Benešova za hrst fazolí a dollarů drželi poměrně statečně (6:2). Na své kůži to pocítil Miloš Vrkota a Dan Keller. Miloš chtěl tolik přesvědčit soupeře o svých útočných kvalitách a kvalitě chrupu, až si v útoku vylámal zuby. Určitě mu před očima běží Tolkienovo dílo Pán prstenů-dvě věže.. Dan hraje letos podle hesla: Chceš-li vyhrát, dej soupeři do ruky nůž a nastav břicho. A Macků skutečně určitou chvíli s chutí bodal, než ho to přestalo bavit. Protože soupeř, který krvácí a stále neumírá, připomíná zombie. Hra Miloše Štolby od určité chvíle připomínala počasí v jihovýchodní Asii – nejdříve období dešťů a poté déletrvající sucho, které vyústilo v remizovou studnu.Na zbylých stolech se vše odehrávalo v režii domácích. Ondra Vinklárek zbožňuje vídeňskou kávičku v miniaturním šálečku, kterou mu donesl osobně soupeřův Král. Do starých časů se vrátil Jirka Černovský, který testoval pana Blažka z historických znalostí Evansova gambitu. Shodli se na tom, že pan Blažek se někdy pokusí o reparát.. Pan Skácel se ke svému neštěstí stal obětí varianty Znojmo-blesk, když tento blesk již v minulosti srazil Táborského do podsvětní říše. Během zápasu se domácím zdálo, že stejně jako v politice bojoval za ztracenou věc :-) S přáním všeho dobrého Jarouš Salátovič Daneš a Ondra Vinklárek na přelomu neděle a pondělka, jestli nám teda rozumíte... |
7. koloKostelec : Sendražice 6:2První únorovou neděli přivítal Kostelec družstvo Sendražic. Cíl byl předem dán, pokud jsme chtěli nadále znepokojovat vedoucí Kutnou Horu, bylo potřeba zvítězit, nejlépe vysokým rozdílem. „Kostelecký Topalov“ pan Forman jako obvykle přistoupil k akci nejrazantněji. Hostující Vagenknecht hru rozhodně nezdržoval, a tak zatímco jiní se trápili nad jemnostmi zahájení, u obou borců už dobrých třicet tahů létaly figurky vzduchem. Jedna navíc (konkrétně střelec) zůstala na domácí straně, v ohňostroji taktických motivů a v zápalu boje o ni náš hráč ale zase přišel, a tak výsledná remíza působí nanejvýš spravedlivým dojmem. 0.5 – 0.5. V partii Eisner – Březina bílý odmítl remis i přes virózu a velkou časovou tíseň a byl velmi rychle poučen, že takhle hazardovat se nevyplácí 0,5 – 1,5. Vítek Moravec ukázal, že je příslibem do budoucna, ale na Růžičku přechod do horší koncovky těžko mohl stačit 1,5 – 1,5. Další partie opět ovlivnil fenomén zvaný časová tíseň. Zatímco kapitán a veterán Bouček řezal do hodin, až mu bílé vlasy vlály jako hříva a partii s přehledem zvládl, Milan Koyš zdaleka tak sebejistý nebyl, Radek Bednařík potom pokazil co mohl. Ale popořadě. Pan Bouček pasivně hrajícího soupeře zatlačil do defenzivy, posbíral mu několik pěšců a když těsně před časovou kontrolou vyměnil dámy, bylo hotovo 2,5 – 1,5. I na první šachovnici panoval oboustranný nedostatek času. O poznání klidnější pan Vrabec se těsně před 40 tahem dočkal obsazení volného sloupce a koncovku s výrazně remizovými parametry nakonec vyhrál 3,5 – 1,5. Dosud stoprocentní Milan Koyš se s časem potýkal více, pozici po kontrole ale díky výměně dam také zvládl, vzniknuvší koncovku už hrál svým obvyklým stylem co tah, to vykřičník 4.5 – 1.5. Po rozhodnutí zápasu už nic nebránilo přijmutí nabídnuté půlky v partii Uhlíř – Plášek, na výhru nemohl pomýšlet ani jeden ze soupeřů 5 – 2. Partie Bednařík – Dušek připomínala daleko více než šachy hospodskou rvačku, kde každý chvilku mlátí toho druhého. Radek rozehrál zahájení velice ambiciózně, (černý navíc dost pomáhal - bělopolný střelec černého se dlouho hýbal jen z c8 na d7 a zpět), ale velmi brzy ztratil nit. Efektní ale nikoli efektivní kombinace přivedla bílého na samotný okraj propasti. Dušek se rozhodl gentlemansky pomoci, nabízenou figuru ale bílý nepřijal. Když se již zdálo,že je s naším hráčem konec, projevil velkou dávku bojovnosti, doslova „vynalezl“ věčný šach, černý se však rozhodl půlkou bodu pohrdnout a přešel plynule do prohrané pěšcové koncovky. Díky tomu se Radek vyhoupl na famózních 6,5 bodu. Caissa se evidentně zamilovala. Michal Eisner, Kostelec Benešov : Nymburk 2:6Nymburk zápas nepodcenil a přijel hned čtyřmi auty. Vždyť hrál takřka se sousedem v tabulce - s posledním týmem! Úvod zápasu: Olda Eisner vyvinul po přechodu do střední hry tak mohutný tlak, že P. Král raději odevzdal kvalitu, ochoten trpět v dlouhé koncovce. Na prvních dvou šachovnicích se silnější hráči respektovali a uzavřeli smír. Benešovský předseda Lad. Blažek (1719) hrál od počátku energické, zdravé tahy, kdežto mistr FIDE Horníček se svíjel na prvních třech řadách jako píďalka a bílými ze zahájení nic nezískal. (Bílý se skálopevně držel Rétiho vzoru, nerušen skandinávskou černého.) Sobotka neustál prostorovou převahu bílého Sysla, jenž završil duel učebnicovou matovou kombinací. Brzy potom skončila partie s orangutanním zahájením Dudek – Košata neuvěřitelnou hrubkou – ztrátou dámy. Na Horníčkově šachovnici zablikala jiskřička aktivity = postup pěšečkem (22.a4 23.a5). Předchozím průběhem uspaný Blažek se nechal zaskočit, šokovat a dobít. O. Eisner (svižně vedoucí dlouhou koncovku) brzy nato zaznamenal své první vítězství za Sokol Nymburk vůbec a upravil stav na 4-2 pro hosty. Všiml jsem si, jak benešovští šachisté mučí suchem květiny v květináčích nad radiátory. Tak necitliví lidé snad ani nemohou dobře hrát! Zbývající dvě partie získali pro sebe rovněž nymburáci a to černými v Nimcovičově indické. Ondra Dlouhý (nyní pátý nejúspěšnější hráč soutěže) postavil své figury na správná pole a přešel do krásné koncovky. Petr Pištík sehrál s Jaromírem Kubaljakem nejvyrovnanější a nejdelší partii zápasu. Ve čtyřvěžové koncovce projevil náš reprezentant obratnější ruku a mohl své vítězství věnovat (po vzoru fotbalistů) dceři Tereze, která se narodila počátkem týdne a byla již oslavena v nymburských restauracích. Své dojmy zapsal Jiří Horníček, Nymburk Brodce : Kutná Hora 3,5:4,5Zápas v Brodcích se hrál v příjemné atmosféře. Hned na začátku nás mile překvapil pan Fialka, když nám gratuloval k postupu do ligy a popřál nám udržení. Jak jsme měli zjisti v průběhu utkání, nemuselo to být pouze milé gesto, ale rafinovaný trik, jak nás ukolébat :-) Nejprve nečekaně nastavil kvalitu ve vyrovnané pozici Jaromír Skála Hroníkovi a bylo jasné, že nepomohou ani všichni svatí. Celkem rychle došlo k remíze na druhé šachovnici mezi Ondrou Mejzlíkem a panem Holubem, když po drobné srážce v centru a výměně všech podstatných figur přešla partie do nestejných střelců. To už Jirka Černovský přehrával Feierfeila. Postupně získal dva piky, pak se však stalo něco, co jsem neviděl a je pro mě zahaleno závojem tajemství. Feierfeil zkonzumoval zpět pika a ještě s pikem méně vytvořil hrozby, které Georgeho donutily přijmout remízu. Naštěstí pan Sládek byl mezitím velkorysý k Vrkotovi, takže jsme alespoň vyrovnali. Pak ovšem nečekaně prohrál Tomáš Vojta, který má letos nehoráznou smůlu a jeho partie připomínají jeho bolavá záda – nikdy neví, kdy se bolest ozve. Stál lépe, ale hrubka ho okamžitě položila na lopatky. Úporně se bojovalo v partii Fialka-Purnoch, kde sice černý nesehrál nejpřesněji zahájení, ale Fialka toho nevyužil. Navíc pasivní hrou přišel o pěšce. Ve vzniklé věžovce se zřejmě pod vlivem předchozího průběhu neorientoval dobře a rychle kapituloval. Je ovšem třeba říct, že Purnochova věžovka byla přivyhraná a Pepa navíc našel silný plán uplatnění převahy. To už se schylovalo ke konci i v partii Štolba-Procházka, kde Miloš trpělivě stupňoval prostorovou převahu v jugoslávské variantě, což vedlo k zisku nejprve pěšce, a poté zkosení mnoha soupeřových pěšáků. A bez pěchoty se generál neobejde ani dnes! 4:3 pro nás. Babička s manželkou se za mě asi doma od určité fáze partie usilovně modlily. Nejprve jsem si v zahájení popletl dvě varianty slovanské a ihned se mi ukázal rozdíl v ústupech střelce na g4 a g6. Neštěstí bylo, že jsem zvolil plán, který se hrává při ústupu střelce na g6, pan Vávra ho však postavil na g4. Z toho plynuly poziční defekty a trpěl jsem celou partii. Pak jsem soupeři už v hodně špatné pozici nastavil figuru, ale v oboustranné časové tísni si soupeř myslel, že už vyhrává všechno, a připustil komplikace. Měl jsem dva piky za figuru a závěr partie připomínal partii Pavel Vojta – Beneš. Pan Vávra mi nepřesnou hrou umožnil zremizovat. 4,5:3,5 a třetí letošní těžce vydřené vítězství. Díky domácím za krásný zápas. Za Kutnou Horu. Jarda Daneš Na utkání do Brodců jsme jeli ve velice silné sestavě. Podle papírových předpokladů se mělo jednat o jednoznačné utkání. I na jednotlivých šachovnicích to vypadalo docela dobře. Jirka Černovský černými něco málo po hodině a půl hry získal pěšce a stál na výhru. Záhy na to se na remíze dohodli Ondra Mejzlík s Holubem, když ve vzniklé pozici ani jeden z hráčů neměl vyhlídky na vítězství. Na poslední desce Jaromír Skála obětoval pěšce, bohužel hned v dalším tahu přehlédl elementární obrat, ztratil kvalitu a pěšce a stál hladce na prohru. Pak jsem se taky konečně v této sezoně probral já a zvítězil. Pan Sládek nezvládl přechod ze střední hry do koncovky a přehlédl ztrátu figury. Ujali jsme se tedy vedení. Další partie se také vyvíjeli dobře. Miloš Štolba si od zahájení udržoval lepší pozici a posléze přidal i nějakého pika navíc. Jirka Černovský získal dalšího pěšce a každý čekal jeho vítězství. Na dalších šachovnicích to ale nevypadalo nijak zvlášť dobře. Tomáš Vojta stál velice pasivně, Pepa Purnoch vypadal na remízu a Jarda Daneš stál o něco hůře. Jirka však nepochopitelně jednoho z pěšců odevzdal a stál velice podezřele. Naše vedení zvýšil Štolba, když jeho pěšec nezadržitelně mířil do dámy, jeho soupeř vzdal. Tomáš Vojta na první desce obětí pika rozehrál své figury a chystal útok na soupeřova krále, který zůstal v centru. Ve vzniklých zápletkách intuitivně tušil vítěznou kombinaci. Bohužel v oboustranné silné časové tísni přehlédl obrat a partii prohrál. Jak potom v analýze ukázal Ondra Mejzlík, partie byla za černé opravdu vyhraná. Na čtvrté šachovnici bojoval Jarda v horší pozici, v časovce se navíc dopustil chyby a musel hájit koncovku bez figury, kde měl kompenzaci pouze ve dvou pěšcích. Další vývoj také nebyl nijak růžový. Remízu podepsal Černovský s Feierfeilem. Jirka sice měl stále pika víc, ale reálné šance na výhru měl pouze bílý. Také konečně vzdal Jaromír Skála, když statečně, leč zbytečně, přes dvě hodiny hájil prohranou pozici. Stav utkání byl 3:3 a naděje na výhru nevelká. Bohudík však máme v týmu Pepu Purnocha, který Fialku přehrál ve věžovce, získal pěšce a přechodem do pěšcovky vyhrál. Naše vítězství záleželo na tom, jestli Jarda udrží koncovku proti Vávrovi. Ten však několika nepřesnostmi umožnil rozjet pěšcovou falangu a partie skončila remízou. Utkání jsme tedy vyhráli 4,5:3,5. Ale málem jsme přišli o kapitána Štolbu, neboť se o něj během utkání několikrát pokoušel infarkt. A v některých okamžicích se prý srdce i „zastavilo“. Díky tomuto vydřenému vítězství zůstáváme v čele soutěže a stále máme největší šance na postup do ligy. Miloš Vrkota-Kutná Hora Utkání začalo v pohodovém tempu a po asi dvou hodinách jsme měli navrch. Na 2. šachovnici remizoval Mejzlík s Holubem v zajímavé pozici nestejnopolných střelců a na 7. šachovnici vyhrál Vrkota, když Sládek jednotahově přehlédl figuru. Pak se ovšem začaly dít věci! Na 8. desce jsem přehlédl jednoduchý kombinační obrat soupeře a až do konce marně bojoval alespoň o remízu. Černovský měl o 2 pěšce více, ale zaváhal a pouze remizoval. Tomáš Vojta byl vyhraný – v oboustranné časové tísni však jeden špatný tah vše zhatil a prohrál. Na 6. šachovnici Štolba trpělivou hrou pozičně přehrál Procházku a za stavu 3:3 se dohrávaly zbylé dvě partie. Purnoch měl o pěšce více a bylo otázkou, zda ho uplatní. Povedlo se a sledovali jsme závěrečné drama na 4. desce. Daneš v časové tísni ztratil figuru za dva pěšce a vznikla koncovka s V + 4p a V + J + 2p. Po výměně věží byly na královském křídle tři pěšci bílého na páté řadě proti samotnému černému na řadě sedmé a vypadalo to nejasně. Daneš však věděl, že k zápasové výhře postačí půlbod, a přesně tak se stalo. Struhařov : Říčany C 6,5:1,5Výlet do Struhařova se moc nepodařil. Přijeli jsme o čtvrt hodiny později a jenom v sedmi, domácí nám naštěstí gentlemansky zpoždění odpustili. Jako první prohrál Miloš Hlína, když se plně projevily následky hasičského plesu, který se konal v sobotu předchozího dne. I když pozice s věží a střelcem proti dámě se zdála ještě hratelná, Miloš nebyl v tom správném rozpoložení. Já jsem ho v tom nemohl nechat samotného a i když se mi pozice ze zahájení líbila (ovládání d-sloupce a lépe vyvinuté figury), postupně jsem pracoval na jejím zhoršení a černí jezdci nakonec na šachovnici dominovali. Pavel Šindelář na první desce v zajímavé partii odremizoval Milana Srbu, a i když v průběhu partie "fianchettovaná" věž na g7 plnila pouze obranné povinnosti, její absence se díky protihře černého na dámském křídle neprojevila. Potom už to šlo rychle, Jirka Štoček se nechal zatlačit na poslední řadu a matové hrozby odvrátil jen za cenu materiálních ztrát. K dovršení naší smolné neděle Karel Hlavnička překročil ve vyrovnané pozici čas a Zdeněk Voráček ztratil v časové tísni kvůli slabé 8. řadě v pozici se dvěma pěšci navíc figuru. I když 40 tahů udělat stihnul, jeho pozice už moc nadějí nevzbuzovala, bílý král se před šachy černé dámy ukryl na královském křídle. Čest Céčka zachránil Láďa Lacina, když soupeře hezky pozičně přehrál a upravil na konečných 6,5:1,5 pro Struhařov, který se touto výhrou vyhoupnul na třetí místo za vedoucí duo Kutná Hora & Kostelec. František Havlík, Říčany C |
6. koloSokol Kolín B : Kostelec 1,5:6,5Šesté kolo KP slibovalo další atraktivní podívanou. Soutěž se přehoupla do své druhé poloviny a jasně se zformovaly týmy, které ještě mají šanci bojovat o mety nejvyšší. Zatím suverénní Kutná Hora mohla díky souboji druhého se třetím očekávat, který z pronásledovatelů odpadne. Předem je nutné říci, že šachová bohyně Caissa tentokráte stála ve většině partií na jediné straně a výsledek je sice mírně řečeno zarážející, ale nepříliš spravedlivý. Už první duel jakoby předznamenal, co že se bude vlastně dít. Na páté šachovnici pan Hála (vedoucí bílé kameny) jasně dominoval proti našemu Koyšovi, ale jediná nepřesnost znamenala naprostý obrat. Letos výborně hrající Milan chybu nemilosrdně potrestal a Kostelec tak vedl 0:1. Radek Bednařík, kterého jindy zdobí solidní znalost teorie, se tentokráte v pozici příliš neorientoval a poté, co na sebe otevřel c sloupec, stál objektivně na prohru. Vlasák však nejprve přehlédl ztrátu kvality a poté dovolil hostujícímu hráči vyměnit dámy. Ve vzniklé koncovce se Radek našel a partii dovedl do vítězného konce 0:2. Dostal se tak na 5.5/6 a nebýt famózního Jardy Daneše (tímto zdravím), sledoval by celou divizi z pomyslného piedestalu. Na osmé šachovnici „kostelecký Topalov“ pan Forman útočil proti Kruškovi tak vehementně, až mu na dámském křídle zbylo o tři pěšce méně. Tady krom štěstí pomohla časová tíseň domácího hráče 0:3. Zápas Bouček – Franc přinesl málo vídanou koncovku čtyř jezdců. V té se hostující matador orientoval lépe a navýšil tak skóre už na 0:4. Za tohoto stavu jsem v remizové pozici nabídl dělbu bodů panu Michálkovi, jehož si vážím jak z hlediska jeho šachových kvalit, tak zejména jako člověka. Ten odmítnutím demonstroval hned dvě vlastnosti, kvůli kterým jej uznávám – týmovost a bojovnost. Díky nim však podcenil černého protihru a byl nucen se nakonec vzdát 0:5. Nešťastný zápas pro Kolín vyvrcholil na první šachovnici, kde pan Vrabec sice celou dobu tahal za malinko kratší konec, ale zápas s přehledem odremizoval 0,5:5,5. Dva velmi silní šachisté Plášek – Beneš na sebe vzájemně zkoušeli léčky, ale nakonec i oni podepsali dělbu bodů 1:6. Růžička poté zkoušel vyhrát lepší koncovku se Stehlíkem, ale ten se ubránil 1,5:6,5. Nezbývá tak než Caissu přemluvit, aby se stavila ještě na zápas s Kutnou Horou… Michal Eisner, Kostelec Kutná Hora : Říčany B 5,5:2,5Před zápasem jsme měli trochu obavy o výsledek. Kapitán Štolba přemejšlel, koho tam dát, aby to bylo dobře vošetřený. Problém byl, že nikdo nechtěl jít proti Jardovi, a tak nakonec povolal kluky vopálený z Vlašimi, který Říčany sfoukly jako svíčku. Pavel Vojta snadno přehrál Doležala a Mejzlík nedal šanci snaživě hrajícímu Vavřincovi, když ho pěkně vošidil a vyhrál tak ještě před dvacátým tahem. Tomáš Vojta pak nemusel tolik bodovat a tak to bylo s křížem na první v pohodě. Poslední výhru připsal Daneš, když soupeř po odblicání teoretickejch tahů a plánu během minuty naprosto chybně obětoval, což Daneš dokázal nečestným mezitahem. Ostatní domácí to jentak šolíchali a nešli do ňákejch zbytečnejch rizik a postupně to remizovali. S remízou se nadřel jenom Vrkota, když s Voráčkovou přišel zbytečně o pindíka, ale nakonec to ňák pořešil a taky to uplichtil. Nazávěr chci ještě poděkovat všem klubům, který se nezúčastnili konference, neboť na bagetách, které byly původně pro ně sme si pošmákli. Ondra Vinklárek, Kutná Hora Říčany C : Poděbrady 3,5:4,5Utkání bylo velice napínavé, bohuželse šťastnějším koncem pro hostující družstvo. Nejprve (asi po hodině a půl) nabídl na první šachovnici remízu Šindelář a ta byla přijata. Na 7. šachovnici nezvládl věžovou koncovku s pěšcem méně Vítek Rosenbaum a Poděbrady se ujaly vedení. Na osmé ovšem svou poměrně překvapivou výhrou - černými proti soupeři s ratingem o téměř 200 vyšším - vzápětí vyrovnal Tomáš Fojtů. Petr Fojtů na 2. šachovnice se dostal do silné časové tísně, ovšem posbíral soupeři vše, co se dalo, a když stihnul udělat potřebných 40 tahů, mohl pan Kaplan jen zastavit hodiny a podat mu ruku. Vedli jsme tedy 2,5:1,5 a dalo se očekávat, že zápas dovedeme do vítězného konce, neboť zbylé partie slibovaly určitě alespoň padesátiprocentní bodový zisk. Když ale Honza Fojtů, který si po celou partii udržoval výraznou prostorovou převahu a později získal i pěšce, jen remizoval, začaly se naše šance postupně horšit. Karel Hlavnička přehlédl obrat soupeře, po němž následovaly materiální ztráty a pozice se třemi pěšci méně se už udržet nedala. Mezitím prohrál i Pepa Vlach, i když ze zahájení se mu černými podařilo vyrovnat a ani ve střední hře jej soupeř pod nějaký výrazný tlak nedostal. V koncovce se ovšem orientoval lépe, a tak se hosté ujali vedení 4:3. Já jsem se dostal černými ve španělské pod silný útok soupeře, nevytvořil jsem si prakticky žádnou protihru a abych zabránil matu, musel jsem odevzdat pěšce a následně i kvalitu. Kamil Macek pak přehlédl tah jezdcem, díky kterému se mi podařilo vynutit remízu opakováním pozice. Ta nám bohužel k bodovému zisku nestačila. Řečeno slovy Ivana Horíka: "Titanik se potápí, bárka jde ke dnu." František Havlík, Říčany C |
5. koloKutná Hora : Lysá nad Labem 4,5:3,5Zápas s Lysou se vůbec neodvíjel dle papírových předpokladů a jednu chvíli to na naše vítězství snad ani nevypadalo. Hosté se ujali vedení 2-0, když Postupa uplatňoval výhodu pěšce tak důrazně, že Jirkovi Černovskému nezbývalo, než složit krále. Kátě Krejčové se letos nedaří, což sama komentuje takto: „Vedu dětský šachový kroužek a začínám hrát jako moji svěřenci.“ Její slova přesně vystihují průběh partie s Voborníkem, kterému odevzdala nejdříve pěšce a poté celou šachovnici. Naštěstí téměř bleskově snížil Miloš Vrkota, který soupeři ukázal, v čem spočívá síla dvojice střelců v otevřené pozici a proč proti nim věž nemá šanci. Bylo jasné, že zvítězí i Jaromír Skála, který měl od zahájení značnou výhodou na prahu technické výhry. Valtrovi se nemohl rozehrát jezdec s věží, takže hrál vlastně bez dvou figur. Jaromír svůj dobrý výkon korunoval klasickou obětí kvality. V našem týmu působí jako nové koště. Všechny slabší soupeře spolehlivě mete. Psychologickým manévrováním postupně získal převahu ve výměnné slovanské i Ondra Vinklárek a slabá černá pole donutila jeho soupeře odevzdat kvalitu. Otázka, zda mohlo či nemohlo být uplatňování kvality technicky náročné, je čistě akademická. Vajčner si rozhodně posledních 10 tahů mohl odpustit. Smrákalo se na 4. desce, kde letos výborně hrající Miloš Štolba neměl proti Lažánkovi svůj den a v karlovarské struktuře zůstal bez protihry. Lažánek vytvořil dva volné pěšce ve věžovce, přičemž jeden z nich byl krytý. Takovou pozici by už nezachránil ani Kasparov. 3-3. Naštěstí poslední dvě partie vypadaly lépe pro nás. Pepa Purnoch již v zahájení ukořistil pěšce. Valenta za něj získal jakousi protihru, která spočívala v nejistém postavení Purnochova krále. Přesto Pepa udržel převahu pěšce až do věžovky. Zda-li byl v pozici nějaký plán výhry, nebo byla totálně a za všech okolností remis, si netroufnu po zběžném prohlédnutí říct. Každopádně partie skončila remízou. Na druhé desce získal po deseti tazích teorie klasickou prostorovou převahu v dámském gambitu Musil nad Danešem. Čím déle se ale hrálo, tím více ztrácel nit, až vyklidil centrum šachovnice a partii rozhodla nejdříve slabá bílá a později slabá černá pole. Musím ale přiznat, že s realizací poziční výhody mi soupeř značně pomáhal. Tedy 4,5-3,5, těžce vydřené vítězství. Jarda Daneš, Kutná Hora Poděbrady : Struhařov 3,5:4,5Nový rok jsme zahájili výjezdem do Poděbrad. Očekávali jsme těžký, vyrovnaný duel a to se potvrdilo, Poděbrady postavili základní sestavu. My jsme ovšem potřebovali zvítězit, takže už od úvodu se na šachovnicích pěkně jiskřilo. Nejdříve skončil partii Filip Nosek, kdy v oboustranně útočné partii došlo k opakování tahů. Pak přijal remízu i díky horšímu času Jenda Soural. K remíze dospěla i vyrovnaná partie Petra Berchtolda a čtvrtou remízu dal i vzhledem k náročnému programu předchozí noci Honza Evan. Za stavu 2-2 jsem měl nabídnutou remízu i já a vzhledem k času jsem ji chtěl přijmout. Ve chvíli, kdy jsem ale obcházel stoly, abych zkontroloval situaci na ostatních prknech, zahrál Milan Srba asi prohrávající chybu, načež mě Jenda Soural vyslal zpátky do boje se slovy:“Tak a musíš hrát“. Moje partie se rohodovala jako již tradičně v kisně, soupeř měl horší čas, já jsem ho statečně dotahoval a když jsme oba měli pár sekund na hodinách, tak jsem nastavil figuru. Soupeř na to zareagoval vskutku gentlemansky a figuru nejenže nevzal, ale naopak nastavil svojí a tah před časovou kontrolou se vzdal. Bylo jasné, že osudu zápasu se rozhodne na 6.a 7. prkně. Petr Tomíšek vedl svou partii velice trpělivě a v rozhodující chvíli partii zakončil tvrdým a přesným direktem a bylo to 4-2. Snížení na 4-3 bylo nevyhnutelné, ač Milan Srba bojoval jako lev, přehmat ze střední hry už nešlo napravit. Poslední partii dohrával Karol Grečný. Měl mírně horší věžovou koncovku, kde včas nevyužil možností dovést partii do poklidných remízových vod. Nakonec ovšem soupeř nedokázal využít několika slibných šancí a náš borec partii zremizoval a my jsme se mohli radovat z druhé výhry v soutěži. Ota Gernert, Stuhařov Kostelec : Říčany C 5,5:2,5Kostelec nastoupil k utkání v silné sestavě (ze základní osmičky chyběl jen Štefan Koper), a roli favorita se dařilo domácím plnit. Jako první zvítězil na 8. šachovnici Miroslav Forman, když proti Jirkovi Štočkovi předvedl dobrou souhru dámy s jezdcem. Na 2:0 upravil Michal Eisner, který proti Honzovi Fojtů přešel v podstatě ze zahájení rovnou do koncovky s volným pěšcem navíc, a když náš hráč přehlédl kombinační obrat, bylo rozhodnuto. Krátce nato přehrál na první šachovnici pan Vrabec Pavla Šindeláře a když stihnul udělat 40 tahů v časovém limitu, bylo o výsledku partie rozhodnuto. Na průběžných 4:0 zvýšil pro domácí Milan Koyš, říčanský Zdeněk Voráček nezvládl (jednostrannou) časovou tíseň a překročil čas. Když potom na 5. šachovnici porazil Radovan Bednařík našeho Miloše Hlínu díky útoku těžkých figur na Milošova krále v centru šachovnice, bylo to už hrozivých 5:0 pro domácí a schylovalo se k debaklu. To by za nás ale nesměl hrát Petr Fojtů, který v oboustranné časovce na druhé šachovnici odvrátil všechny hrozby soupeře a získal figuru. Naštěstí pro nás stihnul udělat i požadovaných 40 tahů, a tak byl soupeř nucen se vzdát. Já jsem od soupeře dostal nabídku remízy ve vyrovnané pozici krátce po časovkách, ovšem v návalu bojovnosti jsem nabídku odmítl a chtěl dále zkoušet štěstí v koncovce dvou střelců proti střelci a jezdci; oba jsme měli ještě 4 pěšce. Když však soupeř centralizoval svého jezdce a začal si vytvářet nebezpečnou protihru, bojovnost mě přešla a na remíze jsme se dohodli. Na konečných (přiatelných) 5,5:2,5 pro Kostelec upravil výhrou na 6. šachovnici Pepa Vlach proti Vlastimilu Boučkovi, když v koncovce uplatnil pěšce navíc. František Havlík, Říčany C V premiérovém zápase roku 2007 přivítal Kostelec doma nevyzpytatelného soupeře, družstvo Říčan C. Bylo rozhodnuto neponechat nic náhodě a do utkání tak nastoupila téměř nejsilnější možná sestava. Jako první zaúřadoval pan Forman, když soupeře „zvučného jména“ Jiřího Štočka postupně přehrál, rezignoval na jisté, ale pomalejší vítězství v koncovce a protivníka pěknou kombinací donutil rezignovat 1:0. V partii Eisner – Fojtů Jan přišel hráč hostí brzy o pěšce a v koncovce se zachránit nedokázal 2:0. Na první šachovnici byl v agresivním boji daleko jistější pan Vrabec, nežli říčanský Šindelář, tentokráte neměl náš zástupce ani výraznější problémy s časem a upravil tak na 3:0. V jednoznačně nejlepší partii zápasu Koyš . Voráček se černý dopustil teoretické nepřesnosti v Aljechince a bílý tak stylem co tah to vykřičník brzy zarovnal skóre na hrozivých 4:0. Radek Bednařík jako tradičně získal výhodu již v zahájení a poté, co Hlína dlouho odkládal rochádu, nekompromisně předvedl soustředěným útokem těžkých figur soupeři, jaký význam vlastně úklid krále má 5:0. Na druhé šachovnici v partii Petr Fojtů – Růžička se dostala ke slovu divácky atraktivní oboustranná časová tíseň, z té ovšem vyšel mladík s figurou více a snížil tak na průběžných 5:1. Havlík v souboji s Pláškem sympaticky odmítl remis i přesto, že o výsledku zápasu již bylo rozhodnuto, v koncovce ale více než půl bodu vytěžit nedokázal 5,5:1,5. V posledním duelu pan Bouček po nepřesnostech již v raném stadiu partie přes heroický odpor nedokázal odolat nástupu protivníkových pěšců na dámském křídle a Vlach tak zarovnal na konečných 5,5:2,5. Pan Bouček tímto zároveň přepustil pozici nejlépe bodujícího hráče týmu Radku Bednaříkovi, jenž je o padesát let mladší… Michal Eisner, Kostelec |
4. koloSendražice : Říčany B 5:3pohled Hamrníka: Sendražice doma válely. Zdálo se, že o výsledku utkání Sendražice – Říčany B nebude pochyb. Jeden z předpokládaných kandidátů na sestup přivítal tým aspirující na postup do II. ligy. Leč ejhle, triumfovali domácí šachisté! A navíc stylem „start – cíl“ - žádné otáčení zápasu se nekonalo, Sendražičtí od začátku vedli. Ještě za stavu 3:1 se domácí obávali, že střetnutí nedovedou do vítězného konce. Vzpomínali na utkání s Nymburkem, které nedokázali vyhrát, ač měli k vítězství nakročeno skvělým způsobem. „Chtělo by to ještě bod, aby byla jasná aspoň remíza,“ přáli si. A stalo se, na čtvrté šachovnici rozpoutal Březina divoký útok a favorizovaný Kasalický se nestačil divit. V tu chvíli už mohli domácí pomalu slavit. Křenkova výhra na osmé „desce“ byla nevyhnutelným faktem. Buřil sice bojoval, včasným vzdáním partie by si ale býval ušetřil čas i nervy. Závěrečná prohra sendražického Nováka s hostujícím Milanem Liznerem už nemohla na nečekané výhře domácího celku nic změnit. V tabulce tak oba celky nedělí žádná velká propast. Sendražice jsou sedmé, jejich soupeři patří čtvrtá příčka. Jan Hamrník, Sendražice pohled Nováka: V atraktivním zajímavém zápase nezvládli hosté roli favorizovaného týmu a zaslouženě odjeli bez bodového zisku. Jak se to celé přihodilo ? Domácí družstvo nastoupilo tentokráte v kompletní sestavě již s Honzou Hamrníkem na 5. šachovnici a právě on otevřel po hrubé chybě zkušeného Radoslava Doležala skóre 1:0. Vašek Uhlíř se bránil v královské indické náporu soupeře, který však nic nenamítal proti uzavření smíru 1.5 : 0.5. Hrubant stál ve své oblibené francouzské trochu pasívněji a raději nabídl Vítkovi Moravcovi remízu, což nám takticky vyhovovalo 2 : 1. Ve vídeňské hře Milan Seifert zaútočil na královském křídle, otevřel g-sloupec, získal dvě věže za dámu a před dalšími materiálními ztrátami soupeř vzdal 3:1. Jindra Březina sehrál zahájení trochu jak se říká při zdi, jediná možnost jak se vymanit ze sevření spočívala v oběti nějakého toho materiálu, což Jindra zvládl skvěle 4:1. Milan Vančura bílými ve své oblíbené skotské musel čelit ataku soupeřovy dámy a jezdce na svého monarchu, soupeř však zaváhal a stál na kraji prohry. Milan však vítězné pokračování nenalezl a nakonec zkušenému soupeři podlehl 4:2. Pavla Křenka zkoušel protivník zastrašit Fromovým gambitem, neuspěl a v koncovce získal Pavel figuru navíc 5:2. Proti Novákovi zkoušel druhý z bratrské dvojice Líznerů málo známou variantu v sicilské hře, pozice posléze přešla do jakéhosi hybridu francouzské, ve kterém se Jirka moc dobře necítil, těžko hledal odpovídající protihru a po ztrátě pěšce se jeho pozice úplně rozsypala 5:3. Jiří Novák, Sendražice Struhařov : Kostelec B 4:4pohled domácích:Ve čtvrtém kole k nám zavítal tým z nedalekého Kostelce, který ještě letos neztratil ani bod. Hosté přijeli pro tři body v nejsilnější možné sestavě. A začátek zápasu se jim povedl náramně. Milan Koyš přehrál Honzu Evana a těsně před časovou kontrolou v oboustranné časovce jsem po hrubce musel kapitulovat i já a bylo to 2-0 pro hosty. Pak ovšem smetl Karol Grečný Štefana Kopera a naše jednička Milan Srba si počínal opět suverénně a srovnal na 2-2. Pak dokázal Filip Nosek využít hrubku soupeře v časovce a v koncovce přidal třetí bod. V zápase matadorů dokázal zkušenější pan Bouček přehrát našeho Petra Tomíška a bylo opět srovnáno. V tu chvíli to pro nás vypadalo velice nadějně, protože na poslední desce měl Tonda Berg v dámské koncovce 2 pěšce víc a Jenda Soural hrál koncovku stejných střelců s pěšcem víc. Bohužel Tonda nedokázal zkrotit postouplého soupeřova pěšce a pustil soupeře do vedení 4-3. To co se potom událo v poslední partii bylo neuvěřitelné a i velezkušený Milan Srba to komentoval slovy „To jsem ještě nezažil“. Koncovka byla remízová, pěšec navíc nešel uplatnit. Jenda zkusil týmově zariskovat a vrátil jednoho pěšce a pozice byla rázem nejasná.V oboustranné časovce po opakování tahů nabídl náš hráč remízu, kterou ovšem soupeř k všeobecnému překvapení odmítl a začal hrát na výhru. Ve finále, když figurky létaly po šachovnici měl Jenda na hodinách 6 sekund a soupeř 23 sekund. Ovšem vyhlášená rychlost našeho blicaře neskutečně slavila úspěch, ve chvíli kdy reklamoval soupeřovo překročení časového limitu, měl na hodinách poslední vteřinu! Děkujeme soupeřům za krásný a napínavý zápas, který skončil spravedlivou remízou. Ota Gernert, Struhařov pohled hostů:Ve 4. kole jsme zavítali na půdu nováčka v KP. Já a Radek Bednařík máme na Struhařov nemilé vzpomínky z loňska, kdy nás domácí nezastihli ještě jako členy Peček v dobré formě a v přímém souboji o postup nás jednoznačně porazili. Bohužel se brzy ukázalo, že ani letos nedostaneme nic zadarmo a odjedeme podobně posmutněle jako loni. Ale popořadě. Utkání se pro nás vyvíjelo zpočátku nadmíru příznivě – Milan Koyš soupeře přehrál a přesně mířenými údery jej donutil kapitulovat 0:1. Partie Plášek – Gernert byla dle očekávání relativně vyrovnaná, oba hráči hráli velmi hezké šachy, nicméně slušná kvality hry sebrala oběma dost času, následovala časovka a hrubá chyba domácího hráče 0:2. Za Struhařov se vzápětí revanšoval Grečný, který Štefanu Koperovi nedal šanci 1:2. O chvilku později už bylo vyrovnáno – Milan Srba již dávno překročil divizní parametry, jeho partie byla ucelená a poté,co se pan Vrabec dopustil nepřesnosti v zahájení, už hrál jen bílý 2:2. V partii Nosek – Eisner sehrál bílý pěšcovou koncovku na úrovni 3.VT, černý pak jako 4.VT, proto domácí hráč zaslouženě vyhrál 3:2. Za Kostelec ale naštěstí hraje pan Bouček. Jeho protivník s figurou méně bojoval až do konce, zkoušel nastražit léčky, ale na našeho kapitána to nestačilo 3:3. Radek Bednařík sehrál dámský gambit jako z učebnic, soupeře přehrál, jenže pak si s pozicí náhle nevěděl rady. V časové tísni naopak jednoznačně kraloval domácí Berg a vyšel z ní se dvěma pešci navíc. O možnost bojovat o výhru ho připravila hrubá chyba a Kostelec tak znovu vedl 3:4. O výsledku zápasu tak rozhodovala partie zkušených a silných hráčů na druhé šachovnici Růžička – Soural. Lepší thriller by nenapsal ani Stephen King. Ve střelcové koncovce měl sice domácí šachista pěšce navíc, ale vzhledem k tomu,že šlo o 4 pěšce na 3 na královském křídle, zdánlivě se nedalo s remízou hnout. O tom, že si černý vystaví „nedobytnou pevnost“, přes kterou nemá bílý šanci prorazit, se hovořilo jak před hrací místností s půllitry v rukou, tak šeptem i vevnitř. Tak se skutečně stalo. Po zmizení g pěšců se vytoužená půlka zdála neodvratitelná. Pak se ovšem Soural nadlouho zamyslel, ponechal si 3 minuty proti 8 a pozici rozvířil. Růžička odvrátil všechny hrozby, na hodinách mu zbylo malinko přes minutu, hráči Struhařova pouhých 19 sekund. Oba soupeři poté asi pětkrát či šestkrát opakovali pozici. Honza Soural férově uznal, že už zkusil doopravdy vše a nabídl nevyhnutelnou remis. V tu chvíli ovšem Růžička bohužel zapomněl nejen na naše vedení 4:3, ale i na smysl pro fair play. S pohledem upřeným na Souralův krátící se čas znovu asi čtyřikrát zopakoval pozici, načež potáhl pěšcem. Následující blicka už neměla se šachovým umem už příliš společného, po partii se několik hráčů shodlo, že Růžička měl v závěru 22 sekund proti 7 soupeřovým a o chvíli později 4 vteřiny ku 2. Partii přesto prohrál o sekundu na čas. Zápas tak skončil naprosto spravedlivě 4:4 a nezbývá než kolektivně smeknout před skvělým výkonem Honzy Sourala, který udělal pro družstvo úplně vše. Naopak „týmový hráč“ Růžička skončil s hlavou v dlaních. Na závěr si dovolím malou poznámku: šachy jsou úžasná záležitost a každý z nás chce vyhrávat, na druhou stranu bychom se měli všichni snažit dosáhnout vítězství pouze sportovním způsobem. Michal Eisner, Kostelec Říčany C : Benešov 4,5:3,5Zápas dvou týmů ze dna tabulky moc fotbalové krásy nepobral, ale vzhledem k tomu, že se hrály šachy, to zase tolik nevadilo... Jako první se ujali vedení domácí, když Vítek Rosenbaum využil výhodu bílých figur ke smrtícímu útoku na královském křídle. Na 2:0 zvyšoval Honza Fojtů, jehož útok odvrátil Jaromír Kubaljak jen za cenu věže. Jak se ukázalo v koncovce, nebyli za ni ani čtyři pěšci dostatečnou náhradou. Za hosty si první půlku asi po třech hodinách hry připsal na první šachovnici Jan Skácel za remízu s Pavlem Šindelářem. V závěrečné pozici měl sice domácí hráč jezdce proti špatnému střelci, ale za příznivého stavu po konzultaci s kapitánem nabízenou remízu přijal, neboť i černý měl určité protišance. V průběhu časovek přijal na 5. šachovnici nabízenou remízu Karel Hlavnička, a tak jsme se mohli radovat z vedení 3:1. To nám ovšem nevydrželo dlouho, Emil Macků skóroval na 2. šachovnici matovým útokem - 3:2. Uklidnění do řad domácích přinesl kapitán Miloš Hlína, když na osmé šachovnici v koncovce přehrál Tomáše Koloucha a upravil na nadějných 4:2. Za této situace jsem Ladislavu Blažkovi nabídnul remízu ve vyrovnané pozici, která byla poměrně zablokovaná a jakékoli pokusy o průlom (jak bílého, tak černého) by soupeř mohl díky nejistému postavení obou králů krutě potrestat. Vzhledem k tomu, že mi soupeř již v předchozím průběhu remis dvakrát nabízel, mne ani tolik nepřekvapilo, že ji nyní přijal. Mohli jsme se tedy radovat z prvního vítězství v sezoně, díky kterému jsme se odlepili ode dna tabulky. V nejdelší partii zápasu pak prohrál Pepa Vlach s Pavlem Králem, když pozici pokazil v časové tísni a vzniklá koncovka již byla pro černého hodně nevýhodná. František Havlík, Říčany C Nymburk : Kutná Hora 1,5:6,5Zápas v Nymburku jsem rozhodně nechtěli podcenit, čemuž odpovídala naše sestava. Naopak Nymburk nechtěl zápas přecenit, a tak si někteří jeho hráči řekli, že si raději v klidu sní nedělní oběd (Valtera, Dlouhý) nebo si zajdou do Tip-sportu vsadit (Horníček), aby se jim lépe dýchalo. Od počátku se zápas vyvíjel příznivě pro nás a na 5 šachovnicích jsem získali jasnou poziční převahu: Skála s Dědíkem, Vinklárek s Matesem, Štolba s Dudkem, Černovský s Eisnerem a Purnoch s Pištíkem. Naopak nepřesně zahrál výměnnou slovanskou i letos jinak velmi dobře hrající Ondra Mejzlík a potíže jej neměly opustit celou partii a nakonec se ukázaly nepřekonatelnými. Zdálo se mi, že převahu ze zahájení získal v holandské i Kelly, který hrál vedle mě (vždy ho po očku sleduji). Vůbec to byl holandský zápas (vysoké skóre, tak jako výškový průměr v Holandsku, a na třech deskách holandská). Naopak v mé partii jsem měl dojem, že mojí vyumělkovanou hrou získal v dámské indické v útoku převahu Masák. Brzy ale u něj převládl nezřízený optimismus a podcenil mojí protihru, takže pozice se mu během 5 tahů po oběti pěšce rozpadla. Nicméně optimismus jej neopustil, a tak s figurou méně tahal ještě 15 tahů, než se skutečně přesvědčil, že mat dostane. Náhlou smrtí skončila partie Purnocha s Pištíkem, když Pištík podcenil koncentraci bílých figur na královském křídle a kryt jeho krále byl vzorně zdemolován. Dudek měl se Štolbou bezperspektivní pozici, a tak si zkrátil utrpení a nechal se zmatit. Ondra Vinklárek zkušenou hrou ukázal Matesovi, že v dnešním světě není nic zadarmo a Jaromír Skála velkoryse přehlížel soupeřův spadlý praporek a raději zhasil jeho svíci na šachovnici. Do koncovky nestejných střelců nepochopitelně zamířil Kelly a potvrdil, že se letos trápí (škoda že se nehraje od 22:00 U Hrnčíře, kde hýří překvapujícími idejemi). Výsledkem byla jen remíza. Vedli jsme 6,5:0,5 a Ondra Mejzlík se ještě snažil zachránit svou pozici. Hora ho ale vyklouznout nenechal a potvrdil, že kapitán opouští loď jako poslední. Jarda Daneš, Kutná Hora Od utkání s Nymburkem jsem očekával těžkou bitvu o tři body, ale jak se později ukázalo, utkání bylo od samého začátku zcela v režii Kutné Hory, i díky tomu, že domácí šetřili své opory. Zápas měl (kromě partie na 1. desce) rychlý spád. Po dvou hodinách a 15 minutách vedla K. Hora 1:0. Josef Purnoch na 2. desce přehrál bílými Pištíka v 15 (!) tazích. Pištík špatně odhadl obranu po braní střelcem na h6 – nešlo g*h6 pro dvoutahový mat a po chybném Vg8 se zároveň vzdal, neboť by ztratil dalšího pěšce a zároveň hrozí maty. Po dalších pěti minutách to bylo 2:0. Na šesté šachovnici překvapil Štolba Dudka st. Stautonovým gambitem a po 24 tazích se Dudek st. vzdal, neboť by k odvrácení matu musel odevzdat dámu za věž. Po rovných třech hodinách hry remizoval Keller partii proti Dudkovi ml. po redukci materiálu až do koncovky různobarevných střelců. Uplynulo dalších 10 minut a naše vedení se zvýšilo na 3,5:0,5. M. Mates zdarma nabídl O. Vinklárkovi figuru, ten ji bez váhání přijal; v té chvíli však měl stejně náš hráč o pěšce více a mnohem lepší vyhlídky na vítězství než soupeř. Partie skončila po 24 tazích. Rozhodující stav 4,5:0,5 byl zaznamenán na 4. šachovnici po výhře Jaroslava Daneše, který černými přehrál Masáka. Tato partie však byla rozhodnuta mnohem dříve, neboť Masák přišel ve 22. tahu o figuru a dalších 15. tahů se pokoušel o zázrak, který se však nekonal. Na páté desce měl Černovský černé figury a v holandské hře přehrál O. Eisnera v 37 tazích; tím se skóre navýšilo na 5,5,:0,5. Po 3 hodinách a 35 minutách vítězí Skála nad Dedíkem a zvyšuje již na 6,5:0,5! Nejdelší partie se hrála na první šachovnici: O. Mejzlíkovi se ten den hra nedařila, od zahájení tahal za kratší konec. Nakonec s Horou prohrál až po pěti a půl hodinách, čímž bylo upraveno na konečných 6,5:1,5 ve prospěch Stadionu Kutná Hora. Miloš Štolba a Jaromír Skála, Kutná Hora. |
3. koloBenešov : Struhařov 4:4Ve třetím kole jsme vyrazili na půdu papírového outsidera bez naší jedničky Milana Srby a já osobně jem očekával,nejen díky tomuto oslabení, velice těžký zápas. To se bohužel potvrdilo,utkání bylo opravdu vyrovnané a po pěkném boji skončilo spravedlivou remízou. Utkání pro nás začalo velice zle, když po hodině hry neošetřil matové hrozby soupeře Karol Grečný. Pak bohužel vpodstatě bez odporu prohrál i Filip Nosek a bylo to už 2-0. Vyhranou koncovku nedokázal přesně zrealizovat Radim Borůvka a jen remizoval. Remízu přidal i Honza Evan v rovné pozici s minimem času a bylo to už hrozivých 3-1. Na prvním prkně už v té chvíli měl Jenda kvalitu míň a my jsme bojovali vpodstatě o remízu. K té nám nakonec do značné míry napomohl soupeř, když na 6. a 7. šachovnici nezvládli soupeři psychicky závěr a dopomohli nám k srovnání skore na 3-3. Tonda Berg i Petr Tomíšek si zaslouží pochvalu za trpělivost. Já jsem si celou dobu držel mírnou výhodu a tu jsem nakonec dotáhl do vítězného konce a vedli jsme 4-3. Jenda Soural se pokoušel ve věžové koncovce s 2 pěšci míň o zázrak, který se bohužel nekonal a nakonec jsme se rozešli smírně. Ota Gernert, Struhařov Kutná Hora : Sendražice 6,5:1,5Ve 3.kole jsme přivítali spřátelený celek ze Sendražic vedený sympatickým kapitánem panem Uhlířem. Je třeba říct, že i po skončení zápasu zůstali hosté sympatickými lidmi a připravili nám předčasné vánoce. Vážíme si toho a děkujeme. Zápas, i když to tak dle výsledku nevypadá a odpovídá to papírovým předpokladům, byl bojovný. Komplexní boj se rozhořel na první a třetí šachovnici mezi Mejzlíkem a Novákem, resp. mezi Kellerem a Březinou. Zatímco v prvním případě si domácí hráč udržoval mírnou převahu, ve druhém byla pozice vyrovnaná s oboustrannými šancemi. Rovněž partie Uhlíř-Černovský se mi z dálky v jednu chvíli jevila jako napjatá a nezdálo se mi, že by měla skončit do 30minut vítězstvím černého. Velmi ostrý boj byl k vidění v partii Vagenknecht-Skála. O této partii si myslím, že i přes mnoho nepřesností byla nejzajímavější partií zápasu. Byla nasycena taktickými motivy, které produkovala Skálova hra na hranici rizika. Většina partií skončila kolem 3,5té hodiny hry. Jaromír Skála taktickou bitvu na téma zanedbaný vývin dovedl do vítězného konce. Jirka Černovský postupem času přehrál Uhlíře. Miloš Štolba, který se předčasně nasytil vyhranou pozicí, udělal sérii slabých tahů a ocitl se na prahu remízy. Naštěstí Křenek na šachovnici zdůvodnil své elo a rozzářil Milošovu tvář. Ta se naopak zakabonila druhému Milošovi, který v technicky vyhrané koncovce nastavil věž. Na druhé šachovnici skončily teoretické znalosti Vítka Moravce příliš brzy a po dvou pozičně slabých tazích se jeho pozice ve Svešnikovovi rozpadla a Daneš letos opět triumfoval. Ondra Vinklárek hladce přehrál Marka. Ondra Mejzlík nakonec vynalézavou hrou a s přispěním soupeře uplatnil svou prostorovou převahu. Magister Kelly vybojoval na Březinovi pěšce. Pak jej ale v duchu generálských zásad obětoval za útok, který však Březina odrazil, a výsledkem byl smír. Těšíme se na další boje a družstvu Sendražic přejeme úspěch v boji o záchranu. Jarda Daneš, Kutná Hora Na utkání byl povolán pouze jeden host, takže na mě zbyl jeden stůl v rohu hrací místnosti. Jelikož soupeř přijel v kompletním počtu, zahrál jsem si Krajský přebor za Kutnou Horu po 34 měsících a na „domácí půdě“ to pro mne byla dokonce premiéra (do roku 2002 byl totiž KPB jakousi zúženou Divizí H). Podle toho jsem také svou partii rozehrál, čas rychle ubíhal, přesto jsem však vyhrál jako první. Vagenknecht naštěstí pojal zápas jako přípravu na blížící se vrchol sezóny – KP v bleskové hře 16.12. – a celý průběh téměř odblical. Snažil jsem se pozici různě komplikovat, ovšem kdyby se soupeř v klíčových okamžicích řádně zamyslel, asi by to 1:0 nebylo. Krátce nato zvýšil skóre Vinklárek, když Marek zaujal vysokým počtem tahů věží o jediné políčko. Jenže k dlouhým tahům se nedostal a obě věže připomínaly horší pěšce. Na 4:0 upravili Štolba, poněvadž Křenek v remízové koncovce si sám vlezl do matové sítě, a Mejzlík, proti kterému nastoupil Novák s patřičným respektem. Dlouho se jen popotahovalo, až si v duchu řekl Mejzlík dost a rychle to ukončil. V zajímavých partiích vyhráli rovněž Černovský a Daneš, proti Uhlířovi resp. Moravcovi, a stav 6:0 pomalu směřoval k „osmiččce“. Záchranou pro hosty byl paradoxně Vrkota, který soupeři několikrát nabízel věž. Křepelka odmítal; asi si uvědomoval, že si celý bod rozhodně nezaslouží. Když ale již jezdcové vidličky viděli všichni, nezbývalo Křepelkovi nic jiného a odvrátil debakl. Následně Keller remizoval s Březinou, přestože si jejich partie ještě dalších pár tahů zasluhovala. Jaromír Skála, Kutná Hora |
2. koloSendražice : Nymburk 3,5:4,5Zcela odlišný zápas oproti boji s Lysou, co se týče bojovnosti, herní atraktivity a bohužel i výsledku pro nás. Vše podstatné se návštěvníci serveru dozvěděli z poměrně vyčerpávajícího ( a velmi pěkného ) komentáře soupeřů z Nymburka a tak se omezím jen na opravdu několik postřehů z pohledu domácích. Na rozdíl od souboje s Lysou jsme začali dobře, když bílými výborně hrající Pavel Křenek získal ve střední hře materiál - 1:0. Pak se na prvních čtyřech šachovnicích celkem nic zvláštního neudálo a všude byl podepsán smír. Za zmínku stojí jen výborná hra Jindry Březiny, kdy černými v dámském gambitu eliminoval papírově mnohem silnějšího soupeře - 3 : 2. Na poslední šachovnici Dudek v královském gambitu válcoval Pepíka Vagenknechta, pak však ve střední hře poněkud zaváhal a dostal ve v koncovce do složité situace. Nabídl remízu, kterou však domácí kapitán ( na můj nátlak - bohužel ) odmítl povolit podepsat . Pepík se po poměrně úspěšné loňské sezóně v barvách domácího béčka letos marně hledá a opravdu, ale opravdu nemůže ani on ani družstvo počítat s bodovým ziskem, když prakticky celou partii doslova odblicá - přesvědčil o tom i v dalším zápase v Kutné Hoře, kde se mu prakticky přihodilo totéž - 3 : 3. Milan Vančura černými bojoval jako lev, prakticky celou partii si udržoval mírnou převahu, v rozhodujícím momentu však neviděl vítězné pokračování a nakonec nezabránil vpádu bílé dámy a jezdce do týla 3:4. Na Vaškovi Uhlířovi ležel těžký úkol alespoň zachránit pro domácí dělbu bodů. Ačkoli sehrál celou partii velice dobře, ve věžové koncovce nenalezl po téměř pětihodinovém boji vítězné rozřešení a byl nucen stvrdit smír a tím i celkovou prohru 3,5 : 4,5. Jiří Novák, Sendražice Lysá nad Labem : Kostelec nad Černými lesy 2,5:5,5Už druhé kolo KP mělo leccos napovědět o kandidátech na postup do 2.ligy. Zatímco v Kolíně se hrál duel papírových favoritů (tímto dodatečně gratuluji Pavlovi Brezmenovi za skvělý výkon), Kostelec zavítal do Lysé. Očekávané vítězství se nerodilo snadno. Nejprve odřekl Vrabec, poté se nejmenovaný hráč vyjádřil, že by ztratil celou volnou neděli…Takže autor těchto řádek byl přemluven k hraní po noční s tím, že bez něj nastoupí Kostelec o sedmi. Samotný zápas pro nás nezačal ideálně. Pan Forman jako obvykle útočil alá Topalov, ale ve vlastních řadách si nadělal příliš mnoho slabin a jeho pozice se zhroutila jako domeček z karet. 0:1. Naštěstí vzápětí srovnal nestárnoucí matador pan Bouček, který v zavřené sicilské soupeře převálcoval. Později při analýze u piva ukazoval několik dalších způsobů, jak mohl rozhodnout rychleji. 1:1. Mně zbylo po 16. tahu necelých deset minut a partii jsem pokazil. 1,5:1,5. Za nehrající první dvě šachovnice tak zachraňovali situaci náhradníci. Jako první zůročil letité zkušenosti pan Pecák, který protivníka porazil systémem start cíl. 2,5:1,5. Velmi solidně hráli oba soupeři sicilskou v partii Jirk – Bednařík, po skončení teorie ale oba ve složité pozici možná až příliš přemýšleli a zápas tak vyvrcholil oboustrannou časovou tísní. V té se Radek orientoval rychleji i lépe nežli dezorientovaný soupeř. 3,5:1,5. Časovky skončily, na druhé i osmé se ověřovalo, zdali bylo sehráno 40 tahů a vypadalo to pro nás již velmi dobře. Druhý „náhradník“ pan Pácha měl již o dámu navíc, což zaručovalo 3 body.U solidně hrajícího Voborníka je jen škoda, že by byl v časové tísní, i kdyby měl těch 40 tahů udělat za 10 hodin…S minutou na hodinách se 10 – 15 solidních tahů dělá těžko. Pan Koper ve své partii přehlédl vazbu. 3,5:2,5. Hrubku udělal dle svých slov i Musil v souboji s panem Pláškem 4,5:2,5. Hned nato se Voborník vzdal a my mohli oslavovat alespoň dočasné vedení v KP. Michal Eisner, Kostelec Sendražice : Nymburk 3,5:4,5Zápas začal pro Nymburk neradostně už v pátek zjištěnou virózou Sobotky a Dudka. Jaromír Dudek se obětoval a jel a místo Sobotky vzal z nouze tátu Jaromíra (68 let). Ten na své slavné partie z mládí už jen nostalgicky vzpomíná na výměnku v Rovensku pod Troskami (tamější oddíl je znám tradičním rapidem začátkem dubna), ale vyhlídce na tradičně znamenitý oběd v sendražickém šachovém stánku odolá málokdo. V neděli ráno Horníček zjistil, že má prázdnou duši u bicyklu, tedy telefonoval, aby se pro něj autem stavili, ale potom nikdo nevěděl, kde vlastně bydlí (ceduli se jménem ulice také ještě ani po roce nikdo nenainstaloval)… takže při čekání promrzl a sýčkoval: „To mi ten den pěkně začíná, kdo si špatně zapnul první knoflík, ten už se správně nezapne...“ Hned v zahájení udělal Dudek táta na Vagenknechta bububu královským gambitem, ale přirozeně to nemyslel ve zlém a svému starému kamarádovi v 15. tahu nabídl remízu. Pepa však nedostal od svého kapitána souhlas a brzy musel zoufale shlížet na ruiny své pozice. V tu chvíli nastala vhodná doba k nabídkám remíz vyrovnaných hráčů na prvních třech deskách. Přidal se i Březina nabídkou Horníčkovi, jenž nebyl spokojen s výsledkem zahájení, ani se spotřebovaným časem a pak si vzpomněl i na ráno, věštící nepříjemnosti a rozhodnutí vzal na sebe – i půlka může být nakonec pro družstvo dobrá. Dudek syn zaplatil daň svému zdravotnímu stavu dvěma hrubými chybami a odjel se domů léčit. Dudek táta ve vítězné euforii vícekrát chyboval (rychlejší bylo 23.Vxd7! 27.Se4! 29.Dg6!) a musel makat v koncovce. Radim Masák se přetahoval s Vančurou ve složité střední hře, až spadl do časové tísně. To soupeře znervóznělo a přivedlo ke slabším tahům (měl dát 24.- Je5! s převahou a 28.– Vxf5! alespoň s remízou věčným šachem), díky nimž zahnal Radim (s horizontálním praporkem) soupeřova krále do matové sítě. Dudek táta nakonec přece jen vyhrál a Nymburk tedy vedl 2-1. Poslední partii hráli Ondra Dlouhý s Václavem Uhlířem. Před chvílí Ondra pokazil pěknou věžovku s plus pikem příšerně necitlivým 37.- Ke7? místo f6! a Uhlířova převaha narůstala každým tahem. Jeho vítězství by přineslo zaslouženou celkovou remízu v zápase. S výměnami pěšců se však obrovská převaha rozmělnila. Mnoho koncovek je vyhráno o jedno tempo; tehdy jediná nepřesnost přináší remízu. A tak se stalo i tentokrát. (Poslední chybou bylo 64.Kxb5? namísto 64.a7! b4 65.Kb5 s výhrou.) Sendražický kapitán nevyhrál svou vyhranou partii a zabránil Vagenknechtovi v remíze. Byl vlastně pátou kolonou*) nymburských. Zapsal Jiří Horníček, Nymburk *) Za občanské války ve Španělsku (1936-1939) Franco postupoval čtyřmi kolonami na Madrid. Pátou kolonou byli rozvratníci v Madridu. Struhařov : Brodce 5:3V prvním domácím vystoupení v krajském přeboru jsme přivítali A-tým Brodců. Pamětníci si jistě vzpomenou, že v loňské postupové sezoně jsme ztratili jediný zápas a to právě s rezervou Brodců. Možná i tenhle fakt způsobil lehké podcenění našeho mužstava ze strany soupeře. My jsme naopak ze soupeře respekt měli, což dokazuje reakce jednoho nejmenovaného hráče na naši předpokládanou sestavu : „No, tak takhle asi Brodce nesejmem“. Naštěstí jeho věštecké umění je oproti tomu šachovému velice slabé. Zápas se pro nás začal příznivě, relativně rychle přešel do lepší koncovky Karol Grečný a rychle jsme vedli 1-0. Další výsledky se zrodily až před první časovou kontrolou. Nejprve prohrál Jenda Soural, který odmítl zkraje remis a poněkud násilné řešení vedlo do horší koncovky. Pak ovšem zúročil své bohaté zkušenosti Míla Srba, který vyhrál svou partii systémem start-cíl a bylo to 2-1. Když v časovce dokázal otočit partii Filip Nosek, tak to začalo vypadat velice nadějně. Přišla ale prohra našeho kytarového mága Péti Berchtolda a bylo to 3-2. Opět v časovce a opět hůř rozehranou partii jsem ale dokázal otočit a bylo to 4-2. V tu chvíli už dohrával s figurou víc Tonda Berg a po chvíli taky naše první vítězství potvrdil. Po tuhém boji nakonec kapituloval Peťa Tomíšek, ale to už znamenalo jen kosmetickou úpravu na 5-3. Zaznamenali jsme tak první výhru a doufám, že se nám slušnou formu povede potvrdit i proti Benešovu. Ota Gernert-kapitán Říčany C : Říčany B 1,5:6,5Ve druhém kole se utkala obě družstva Říčan v krajském přeboru. Zatímco Béčko si v prvním kole poradilo doma se Struhařovem, Céčko si odvezlo porážku z Kutné Hory a podle sestavy to ani v derby nevypadalo na bodový zisk. Papírové předpoklady se začaly naplňovat již od začátku a od spodních šachovnic jsme prohrávali partii za partií. Čest Céčka zachraňovali na 1. šachovnici hrající Pavel Šindelář, který využil nepřesnosti Jaroslava Liznera k zisku celého bodu. Karel Hlavnička na 3. desce remizoval po nepřesnosti soupeře opakováním tahů, ale to bylo z naší strany vše. Autor tohoto komentáře po tragicky sehraném zahájení přešel do koncovky těžkých figur s pěšcem méně, ale Milan Lizner dokázal materiální převahu se studiovou přesností v nejdelší partii utkání uplatnit. František Havlík, Říčany C Sokol Kolín B : Kutná Hora A 3,5:4,5
Pohled hostů: Zápas proti Kolínu byl celej vo počasí, Liberci a cestování. Před zápasem s jedním z nejsilnějších celků soutěže jsme nechtěli nechat nic náhodě. Markovi jsme na 11.11 zaplatili letenku na Nový Zéland a Stehlíkovi open Liberec. Kolíňáci se taky snažili a zařídili přesun ME v dámě na neděli a dohodili hlavního rozhodčího jako kšeft Kellerovi a když zjistili, že sme jim vyřadili Stehlíka, tak zatahali za nitky, přeložili mu partii až na pátou odpoledne a objednali mu Vrtulník, takže pohodlně stihnul prohrát za Kolín i kolo v Liberci. Jenom nevím, jak se jim podařilo zmanipulovat Jirku Černovského, aby zrovna tuhle neděli chtěl kácet nějakou blbou břízu. Tak nezbylo, než abych "motivoval" ČHMÚ, aby hlásili na neděli hnusný počasí. Dokonce mi jako studentovi meteorologie dali slevu z "motivace". Samotný zápas pro nás vypadal všelijak a byli chvíle, kde bych řekl, že spíš cihla sama od sebe poskočí.(možné, nepravděpodobné) Oproti ostatním z družstva jsem měl nevýhodu-musel sem se dívat na partii na sedmé desce Souček vs. Vinklárek. Naštěstí soupeř měl pochopení, netrápil mě a donutil mě vzdát kolem dvacátého tahu. Zhruba v té době dal poctivé vidle Štolba Kaplanovi a remizoval Černovský, neboť venku se udělalo hezky, a tak mohl vyrazit ostrým pochodem na Kutnou Horu kácet.Pak nás ale polil horkej pot, stalo se něco, s čím opravdu nikdo nepočítal. Tomáš Vojta prohrál s Pavlem Brezmenem, kterému se zatím moc nedařilo. Pavel Vojta nestál vůbec dobře a ostatní partie byly ještě nejasné. Pak si ale naši hráči zachovali chladnou mysl a Kolíňáci začali zmatkovat. Ledově klidný zůstal pouze Franc, který usušil Vrkotu do remízy. Stehlíkovi ruply nervy a obětoval nekorektně materiál, za což mu vřele děkujeme. No a nerad bych zapomněl na Kutnohorského šachistu Daneše, který přehrál velice riskantně hrajícího Michálka. (Jardovi se letos hodně daří má 3,5/4 a to ve druhé lize hraje na druhé desce) Vedli jsme tedy 4:3 a počítali jsme s výsledkem 4:4. To by ale ovšem naše barvy nesměl hájit Pavel Vojta. Ten úpornou a vynalézavou obranou uhájil pozici s figurou méně. Beneš měl velké šance na výhru, ale je málo lidí, kteří po 5,5 hod hry za stavu 3:4 nacházejí nejlepší tahy.. Pavel became man of the match, volně česky Borec nakonec. Ondřej Vinklárek, Kutná Hora Na utkání druhého kola jsem byl delegován jako rozhodčí a vzhledem k nabité sestavě Kutné Hory nakonec nehrající. Jelikož je většina komunikací v širším centru Kolína rozkopaných, vyrazil jsem pochopitelně pěšky. Příjemná představa pro hostující hráče zaparkovat hned u hrací místnosti se zařadila do kapitoly bláhových snů a ještě je nutné brodit se bahnem. Jinak ovšem by se zápas Kolín B v. KH A neztratil ani v některých skupinách 2. ligy - všichni hráči měli FIDE ELO a jeho hodnotu přes 2000. Začalo se v poklidu a dvě hodiny se téměř nic nedělo. Potom remizoval Hála s Černovským, prohrál Kaplan se Štolbou po chybě ve špatné pozici a vyhrál Souček nad Vinklárkem, který už krátce po zahájení nestál zrovna dvakrát dobře. Ještě než začaly časové tísně, zrodilo se obrovské překvapení: Brezmenův tah J*d5 změnil veškerá očekávání a připsal si v partii s Tomášem Vojtou celý bod! Pouze vzpomínka na fotbalové MS 1966 a souboj Itálie - KLDR 0:1 ujistila všechny přítomné, že taková překvapení se ve sportu prostě mohou stát. Potom jsem musel obíhat 2., 3., 4. a 8. desku, ale všichni časovky zvládli a kromě jednoho stíhali i zapisovat tahy. Následně brzy skončila nudná partie France s Vrkotou, jak jinak než remízou, a Daneš technicky přehrál Michálka v koncovce nestojnopolných střelců. S kvalitou více zvítězil Mejzlík nad Stehlíkem ml. a za stavu 3:4 rozhodovala partie Beneše a Pavla Vojty. Kolínský hráč měl sice vyhranou pozici, ale předčasně vyměnil věže a poté už to zřejmě zlomit nešlo. Partie skončila remízou a přiblížila družstvo KH A do 2. ligy. Nakročeno do vyšší soutěže nepochybně je, ovšem dalších devět malých krůčků ještě čeká. Jaromír Skála, Kutná Hora Pohled domácích: Jako první skončila partie Hála-Černovský, remíza. Chvíli na to prohrál Kaplan se Štolbou, když si nechal střelcem svázat obě věže. Potom skončily dvě nejhezčí partie utkání. Soupeři v partii Souček-Vinklárek letos spolu jezdili do Pardubic a tak si vzájemně až příliš viděli do karet, kdo jaké hraje zahájení. Oba dva se vyhnuli svým obvyklým prvním tahům a z oboustranného taktizování vzniklo málo hrané zahájení 1.d4 d5 2.c4 Jc6. Černému se příliš nepovedlo, Souček záhy získal značnou výhodu a vyhrál matovým útokem. Jak bylo trefně poznamenáno druhým jmenovaným, Kaplan s Vinklárkem si zřejmě popletli, za koho vlastně v utkání nastoupili. Partie na 1. šach. Brezmen-T.Vojta - to byla paráda. Brezmen obětoval jezdce, získal za to několik pěšců, následně T.Vojta musel vrátit figuru, pozice se zjednodušila a bylo po partii. V polovině utkání jsme vedli 2,5:1,5 a vypadalo to dobře. Potom však prohráli Michálek s Danešem, Stehlík s O.Mejzlíkem a remizoval Franc s Vrkotou. Stav byl 4:3 pro K.Horu a osud zápasu měl opět, tak jako před 14 dny v Nymburce, zachraňovat Beneš. Ten měl partii s P.Vojtou vyhranou již od střední hry, kdy získal figuru za 2 pěšce. Soupeř však hrál velmi vynalézavě a kladl tuhý odpor. V konečné fázi partie vznikla koncovka: V+J+P (Beneš) proti V+2P (P.Vojta). Beneš se ukvapil, vynutil výměnu věží dříve, než si vylepšil postavení krále, ten soupeřův již nešel vytempovat a P.Vojta navíc vynucuje výměnu jediného Benešova pěšce - takže pouze remíza a celková prohra 3,5:4,5. Tomáš Kaplan, Kolín |
1. koloSendražice : Lysá nad Labem 4,5:3,5Bez Seiferta i Hamrníka, zato s novými posilami vstoupily domácí do úvodního duelu nové sezóny proti nováčkovi soutěže. Pokud jsme chtěli zachovat tuto soutěž pro Sendražice i případně pro další sezónu, tak v tomto utkání jsme museli stoprocentně zvítězit, což se nakonec po velmi zajímavém boji s jedinou ( ! ) remízou a neuvěřitelnými zvraty podařilo. Ale teď již k vlastnímu zápasu - po úvodní krátké remíze Vančury s Vajčnerem v klidnější čtyřjezdcové variantě skotské hry, nezvládl Vagenknecht úskalí zahájení v anglické hře černými a bylo to 0,5 : 1,5. Poté Jarda Vokolek přecenil v dámském gambitu své útočné možnosti ( a zároveň podcenil soupeřovy hrozby ) a po vynucených materiálních ztrátách byl donucen kapitulovat - 0,5 : 2,5. S ohledem na zbývající partie to byla úvodní značná studená sprcha a v této fázi zápasu to vypadalo objektivně pro nás dost zle, tak na 6-2 pro hosty a nebylo by se čemu divit. Naštěstí Novák po kombinační přestřelce ve skandinávské hře nedovolil soupeři rochovat a černého monarchu vylákal doprostřed šachovnice, kde ho nemilosrdně zmatil - 1.5 : 2,5. Vítek Moravec hrál dračí sicilskou černými výborně, postupně stupňoval svůj tlak a soupeřův král též skončil v matové síti - 2.5 : 2,5. Vašek Uhlíř sehrál královskou indickou poněkud pasívně, ztratil pěšce a rychle se ocitl na okraji prohry. Jako správný kapitán však nerezignoval, využil soupeřovy ztráty koncentrace a vidlemi připravil soupeře o dámu - 3,5 : 2,5. Pavel Křenek přešel do dámské koncovky s pěšcem méně a s pozicí, která nevypadala moc dobře. Soupeř však chybně propočítal výměnu dam a k obratu v partii i v celém zápase stačilo Pavlovi technicky zvládnout koncovku dámy proti jezdcovému pěšci na sedmé řadě - 4,5 : 2,5 !!. Prohra Jindry Březiny ve věžové koncovce sice s pěšcem méně, ale s reálnou nadějí na remízu ukončila tento bojovný a dramatický zápas - 4,5 : 3,5. Jiří Novák, Sendražice Říčany B : Struhařov 4,5:3,5V historicky prvním utkání v krajském přeboru jsme zavítali od nedalekých Říčan, kde nás čekal souboj s favorizovaným B-týmem. Utkání se pro nás vyvíjelo velice dobře. Rychlou výhru zaznamenal Radim Borůvka, který doslova rozdrtil svoji soupeřku. Jako opravdová posila se představil Milan Srba, který efektně skolil svého soupeře a bylo to rychle 2-0. Pak přidal remízu v rovné pozici Karol Grečný a nic nenasvědčovalo tomu, že odjedeme bez bodů. Pak ovšem prohráli své partie Tonda Berg i Petr Tomíšek a bylo vyrovnáno. Nehoráznou smůlu si vybral Jenda Soural, který svého soupeře jasně přehrál ale v časové tísni přehlédl pěkný obrat a prohrál.V té době jsem už začínal otáčet svou velice špatně rozehranou partii, takže rozhodnutí muselo přijít na 4. desce. Zde sehrál velice dobrou partii Honza Evan, bohužel na svého zkušenějšího soupeře nestačil a v koncovce i přes hoževnatý odpor mu podlehl. Poslední partii jsem dohrával za rozhodnutého stavu. Nic neřešící bod, jsem získal poté, co se soupeř nedokázal vyrovnat s matovými hrozbami Na začátek jsme předvedli velice dobrý výkon, pokud ho dovedeme zopakovat, tak se snad brzy dočkáme prvního vítězství. V příštím kole přijede dosavadní lídr z Brodců, musíme se mu postavit v co možná nejsilnější sestavě. Ota Gernert, Sruhařov Kutná Hora : Říčany C 5,5:2,5Kutná Hora se už od prvního kola rozhodla neponechat nic náhodě a postavila velice silnou sestavu. Naproti tomu hostující družstvo Říčan C přijelo jen v 7, takže již od začátku jsme vedli 1:0. Pro domácí se i dále vyvíjelo utkání příznivě, asi po 10 tazích získal Ondra Mejzlík na 1.šachovnici figuru víc a po několika tazích jeho soupeř před matem kapituloval. I na ostatních stolech jsme stáli velmi dobře, s výjimkou Dana Kellera na 4.desce. Nejlépe na tom byli Daneš, který bílými získal převahu prakticky již od zahájení, stejně tak Černovský a Štolba. Jarda svou převahu stále navyšoval, získal pěšce a partii zakončil matovým útokem. Zároveň s touto partií skončil i duel Havlík-Keller na 4. šachovnici. Dan sehrál zahájení velice pasivně a jeho král stál v centru dost nejistě. Což hostující hráč snadno dokázal. Obětoval figuru a přešel k útoku na krále, snadno dobyl zpět materiál a po chvíli získal figuru navíc. Černý se již vzdal. Jirka Černovský svého soupeře také přehrál, v kritický okamžik mohl sebrat pěšce, ale obrat přehlédl a partie skončila věčným šachem. Miloš na 6. desce svého soupeře vůbec k ničemu a získal pěšce, kterého ve vzniklé věžovce bezpečně proměnil ve výhru. Takže utkání již bylo rozhodnuto a vedli jsme 4,5-1,5. Nedlouho potom vyhrál svou partii i Ondra Vinklárek, který svého soupeře přehrál a svou převahu vystupňoval k vítězství. Nejvíce „smůly“ si vybral na druhé šachovnici Pepa Purnoch. Svého soupeře strategicky převyšoval a získal velmi dobrou pozici. Bohužel však přehlédl ztrátu kvality a úporně bojoval o remízu. V obtížné koncovce velmi dlouho vzdoroval, ale nakonec po 5,5 hodinách kapituloval. Miloš Vrkota, Kutná Hora |